Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

Vl, MS

[Drobnosti]

(pdf)

-

Máničky

Dlouhovlasí chlapci zvaní máničky (píšeme malé počáteční písmeno, protože jde o význam obecný, podobně jako u slov janek, honza, kašpar apod.) působí i potíže jazykové. Užijeme-li označení máničky o chlapcích, jsme na pochybách, zda u přísudkového slovesa bude shoda s rodem mužským, nebo ženským. Z nejistoty nám pomůže přídavné jméno (nebo zájmeno) v přívlastku. O „máničkách“ není možno v přívlastku užít jiného tvaru než např. všechny (nikoli všichni) nebo vlasaté (nikoli vlasatí). Sloveso v přísudku musí tedy mít tvary rodu ženského, např. byly tu všechny (vlasaté) „máničky“. Stejně ovšem i v čísle jednotném: byla tu jedna „mánička“, nikoli byl tu jeden „mánička“.

Vl

Přijmete salátku?

Za výlohou mléčného bufetu U hradeb v Praze jsme v srpnu viděli oznámení s tímto textem: Přijmeme salátku a cukrářku. Zatímco proti pojmenování cukrářka nelze mít samozřejmě námitky, nedá se totéž říci o výrazu salátka, jímž se zřejmě míní pracovnice připravující různé druhy salátu. Přechylovací přípona -ka se obvykle připojuje k tvaroslovnému kmeni názvu osoby mužského rodu (učitel - učitelka, písař - písařka, hous lista - houslistka); pouze u jmen zakončených na -ec se připojuje k jejich slovotvornému základu (cizinec - cizinka). Pro muže, který je odborníkem v přípravě salátů, užijeme nejspíše pojmenování salátář (zřídka též salátník nebo salátér, viz Slovník spis. jazyka českého), proto ženu s týmž zaměstnáním je třeba ve spisovné češtině nazývat salátářkou; označení salátka je slangové.

MS

[312]Nevhodný pořádek slov

V 31. čísle Hospodářských novin jsme četli na s. 5 větu: Tržby od obyvatel organizaci místního hospodářství … byly o 8,7 % vyšší než v loňském 1. pololetí. Pisatel se při její stylizaci dopustil chyby spočívající v tom, že mezi řídící podstatné jméno (tržby) a neshodný přívlastek v prostém 2. pádě (organizací…) vsunul ještě další určení (od obyvatel). Neshodný přívlastek v prostém 2. pádě je však tak těsně spjat s určovaným podst. jménem, že jej není možno od něho odtrhnout, nemá-li dojít k porušení srozumitelnosti výpovědi; v našem případě vznikla dokonce možnost falešné větné dvojice (obyvatelé organizací). Naproti tomu postavení neshodného přívlastku vyjádřeného pádem předložkovým (tržby od obyvatel) je přece jen volnější, a proto můžeme pořádek slov v citované větě upravit takto: tržby organizací místního hospodářství od obyvatel…

MS

Stále ještě uvažujeme „s něčím“?

Opět jsme četli v tisku, že roční plán uvažuje s více než třemi čtvrtinami… (Hospodářské noviny 1966, č. 31, s. 1), ačkoli se v Naší řeči v posledních letech už několikrát (naposled NŘ 47, 1964, s. 122n.) vysvětlovalo, že jde o nevhodnou záměnu vazby (kontaminaci) slovesa uvažovat (o něčem odborně též něco, např. uvažovat rovnici) s vazbou významově blízkého slovesa počítat s něčím.

MS

Dálniční trasa, dálniční sítě

Přídavné jméno dálniční působí zatím ještě dosti nezvykle (Slovník spis. jazyka českého je označuje jako řidší), ale je od podst. jména dálnice utvořeno zcela náležitě, jako příd. jména silniční, uliční, železniční od podst. jmen silnice, ulice, železnice. Zapadá tvarově i významové zcela vhodně do této skupiny slov, a nelze je proto považovat za nesprávné. V dnešní češtině se však široce vztahová přídavná jména tvoří častěji příponou -ový, zvláště zabrání-li se tím střídání souhlásek (např. c-č). Proto se vedle slovotvorné podoby dálniční utvořila i podoba dálnicový.

MS

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 5, s. 311-312

Předchozí Antonín Tejnor: Fyzika plazmatu, nebo plazmy?

Následující Příloha k Naší řeči 49, 1966, č. 5

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1