Časopis Naše řeč
en cz

Fyzika plazmatu, nebo plazmy?

Antonín Tejnor

[Drobnosti]

(pdf)

-

Naši fyzikové přicházejí někdy do rozpaků, mají li v odborném textu skloňovat podstatné jméno plazma (psané též plasma). Slovník spisovného jazyka českého zařazuje toto podst. jméno k ženskému rodu a uvádí jen, že se ho řidčeji užívá také jako podst. jména rodu středního. Ale pracovníci elektrotechnické fakulty ČVUT nás upozornili, že v elektrotechnické literatuře se běžně užívá jen spojení fyzika plazmatu.

Podstatné jméno plazma (plasma) bylo přejato z řečtiny, kde bylo středního rodu a znamenalo ‚utváření, útvar, tvorbu, výtvor, tvořivost, napodobení, sochařské dílo, představu aj.‘. Při skloňování se v řečtině rozšiřoval základ podst. jména plasma o -t- (2. j. č. tu plasmatos). Do češtiny bylo přejato — podobně jako jiná řecká slova stejně zakončená (téma, schéma, drama, klima, dogma) — ve shodě s původním rodovým zařazením jako jméno rodu středního a při skloňování se rovněž tvořily pádové tvary od kmene zakončeného na mat-. Ale podobně jako u některých přejatých slov takto zakončených (např. astma, panoráma) došlo k tomu, že se i podst. jméno plazma začalo v češtině zařazovat podle svého zakončení k podst. jménům rodu ženského a skloňovat pravidelně podle vzoru „žena“ (plazmy, plazmě atd.).[1] Tento způsob skloňování zcela převládl v biologické a lékařské terminologii, zejména v těch případech, kde podst. jméno plazma tvoří druhou část složeného podst. jména (např. protoplazma, cytoplazma, karyoplazma, entoplazma, idioplazma aj.). Stejným způsobem se podstatná jména tohoto typu důsledně zařazují k ženskému rodu i ve slovenštině, v ruštině i v jiných slovanských jazycích.

Ale podstatného jména plazma se neužívá jako termínu jen v biologii (‚živý obsah buňky‘) a v lékařství (‚tekutá [311]složka krve‘), ale také v mineralogii (‚rohovcovitý šedozeleně zbarvený křemen nebo chalcedon‘) a ve fyzice (tzv. ‚čtvrté skupenství hmoty získané ionizací molekul nebo atomů plynů‘). A zatímco biologové a lékaři mluví o buněčné nebo krevní plazmě a patrně pod vlivem jejich úzu i mineralogové o temně zelené plazmě, zabývají se fyzikové teorií plazmatu. Užívají tedy názvu plazma ve středním rodě a skloňují ho obdobně jako podstatná jména schéma, téma apod., tedy jako většinu slov tohoto typu. (Srov. např. Technický naučný, slovník, Příruční slovník naučný, Ústav fyziky plazmatu aj.). Přejatá jména označující věci si rodové zařazení, které měla v původním jazyce, zachovávají v češtině jen zřídka, zpravidla je zařazujeme k příslušným rodům podle zakončení. Těch, která kolísají v rodě (např. ten prestiž nebo ta prestiž), nebo která se vyskytují ve dvou tvarově rozlišených podobách (např. variant i varianta), se většinou užívá bez významového nebo slohového rozdílu, jestliže se v různých oborech takového rozlišení v rodovém zařazení a ve způsobu skloňování s ním souvisejícím využije pro různé významy, nemůžeme tvarové sjednocení vyžadovat, protože každá diferenciace formy, pokud je spjata s rozdíly významovými, je vyjadřovací přesnosti a jednoznačnosti na prospěch.


[1] Srov. Havránek-Jedlička, Česká mluvnice, 1963, s. 169, O češtině pro Čechy, 1963, s. 159, a Jazykový koutek Československého rozhlasu, 3. výběr, 1959, s. 244n.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 5, s. 310-311

Předchozí Olga Müllerová: Válenda

Následující Vl, MS: Radíme a kritizujeme

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1