Letkis, nebo „letkiss“?

Miloslava Knappová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pravopisné potíže tohoto názvu nám pomůže vyřešit jeho zajímavá historie. Jde o název společenského tance, který v posledních dvou plesových sezónách pronikl i k nám a stal se velice oblíbeným. Je u nás znám právě pod názvem letkis. — Je to původem starý finský tanec, jakási odrůda finské lidové polky, patřící do skupiny tzv. východních polek. Je oblíben a rozšířen nejen ve Finsku, ale i v dalších severských zemích. Ve své vlasti, Finsku, je nazýván jenkka nebo také letka-jenkka. Jenkka je jeho obecný název, který nepřekládáme, podobně jako nepřekládáme názvy tanců tango, samba aj., letka je finské pojmenování hada. Spojení letka-jenkka by volně přeloženo označovalo hada, řadu tanečníků jenkky. (Je zajímavé, že se názvu jenkka v poněkud pozměněné podobě, totiž ve tvaru janka, začalo užívat v Bělorusku pro společenský tanec, který vznikl z tzv. běloruské polky.) — Další vývoj názvu je jen dokladem obliby tance. V nářečí v okolí Helsink totiž vznikla další podoba tohoto názvu: spojení letka-jenkka bylo totiž zkráceno na pouhé letkis. Toto slovo se objevilo s podtitulkem jenkka jako název skladby na gramofonové desce, jejíž melodie se záhy stala velice známou a rozlétla se do celého světa. Stala se populární i u nás. — Spolu s melodií se začal šířit po celé Evropě i tanec, ovšem již v modernějším pojetí, než byla původní polka. Tanec se začal šířit ne s názvem jenkka, ale pod titulem skladby, na niž se nej­častěji tančil, totiž pod názvem letkis.

K jeho oblibě přispěl i mylný výklad tohoto názvu. Slovo letkis začalo být totiž zaměňováno za anglické spojení „let kiss“ a lidovou etymologií chápáno jako pokyn „líbejme se“. Jenkka byla pak považována za tanec končící polibkem.

Tanec se v Československu nazývá dvojím způsobem; v taneční terminologii se ustálil název jenka - letkis, kdežto veřejnost začala používat pouze podoby letkis. Její pravopis je však rozkolísaný; objevuje se jednak v původní finské podobě s jedním s, jednak v tzv. anglické úpravě s dvěma ss. Co budeme považovat za správné? Za prvé nevidíme důvod, proč bychom měli respektovat mylnou etymologii anglickou a nevycházet z podoby původní. Za druhé názvy tanců většinou počešťujeme, píšeme je ve shodě s výslovností, jako např. rokenrol, čača a jiné; i zdvojené hlásky — podobně jako v celé neterminologické vrstvě přejatých slov — zjednodušujeme; např. ve slově foxtrot, kde píšeme jedno t, se dříve psala t dvě. I kdybychom vyšli z upravené podoby anglické, psali bychom tedy ve slově letkis ve shodě s našimi pravopisnými zvyklostmi jedno s (stejně tak ovšem budeme ve spojení jenka-letkis psát jen jedno k).

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 4, s. 252

Předchozí Antonín Tejnor: Šponovky

Následující Vl, VM, MK, MS, ZS, OM: Radíme a kritizujeme