K jazyku novin

Antonín Tejnor

[Drobnosti]

(pdf)

-

Jedním z charakteristických rysů našeho denního tisku je jeho zájem o výrobní a hospodářské otázky. Zprávy ze zemědělských nebo průmyslových závodů se objevují na prvních stránkách novin, ale často jsou stylizovány naprosto bez ohledu na široký okruh čtenářů denního tisku. Jsou přeplněny jak úzce odbornými termíny, tak i málo srozumitelnými výrazy z pracovního vyjadřování. Čtenáři si pak právem kladou otázku, k čemu je v novinách redaktor, který do slova a do písmene převezme zprávu vypracovanou odborníkem a uveřejní ji bez jediného stylistického zásahu, bez zřetele k požadavkům publicistického nebo popularizačního stylu. Na první stránce Rudého práva z 18. května 1966 se např. objevila takto formulovaná zpráva:

Slabing ve VSŽ před dokončením Košice 17. května (vh) — Ve východoslovenských železárnách začali s vysoušením hlubinné pece číslo 19 a zahájili tak přípravy na teplé komplexní zkoušky slabingu.

Budou se tu zpracovávat několik tun těžké ocelové ingoty na ploché, šestimetrové předválky — brámy (!) — široké až 1550 milimetrů, z kterých pak na teplé širokopásové válcovně vyrobí plech…

Všimněme si, kolik je jen v tomto krátkém úryvku nahromaděno termínů a pracovních výrazů: slabing, hlubinná pec, teplá komplexní zkouška, ingoty, předvalky, bramy, teplá širokopásová válcovna. Přitom výraz slabing je jen upravenou grafickou podobou anglického termínu slabbing, který má v různých oborech různé významy, v hutnictví znamená válcování hrubých předvalků obdélníkového průřezu. Pro tyto předvalky [242]existuje spisovný termín plosky, ale mezi hutníky se častěji užívá názvu převzatého z němčiny — bramy (ne však „brámy“).

Název slabbing nemá označovat jen fázi výrobního procesu, ale také příslušné pracoviště, podobně jako termín blooming označuje činnost — válcování bloků, a někdy i výrobní místnost — blokovnu. Ale pro anglický termín slabbing se v češtině dosud odpovídající dvojice termínů nevytvořila. Není vyloučeno, že se naši hutníci rozhodnou anglického názvu slabbing (v počeštěné grafické podobě) užívat v obou významech, ale o to nám teď nejde.

Mělo by patřit k abecedě novinářského řemesla myslit vždycky na to, komu je článek určen. Uvedené formulaci by jistě bez potíží rozuměli čtenáři Hutnických listů nebo závodního časopisu kterýchkoli z našich železáren, ale pro běžného čtenáře novin zůstává takováto zpráva obtížně luštitelným rébusem (vždyť např. názvy slabing nebo brama nejsou uvedeny ani v Technickém naučném slovníku) a pak v novinách opravdu jen zbytečně zabírají místo.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 4, s. 241-242

Předchozí Vladimír Mejstřík: Z 29. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

Následující Miroslav Roudný: Bankovně ekonomické vztahy, konstrukčně technologické problémy