Časopis Naše řeč
en cz

Bankovně ekonomické vztahy, konstrukčně technologické problémy

Miroslav Roudný

[Drobnosti]

(pdf)

-

Počet složených přídavných jmen v češtině se neustále zvětšuje. Způsobuje to především růst počtu adjektiv odvozených z dvojslovných odborných názvů, např. od horká voda vzniká horkovodný, takže pak máme horkovodné potrubí, horkovodný kotel atd.[1] Kromě těchto odvozenin se v poválečném období objevila celá řada složených adjektiv přeložených z ruštiny, u nichž býváme na rozpacích, zda by v češtině nebylo lépe chápat a psát jejich složky jako dvě oddělená adjektiva nebo zda máme zachovat jejich ráz složeného slova a psát je potom buď dohromady, anebo se spojovací čárkou mezi oběma složkami (např. Vědecko-technická společnost). K oběma těmto skupinám přistupují ještě další přídavná jména, která nejsou ani odvozena, ani přeložena, nýbrž opravdu složena způsobem v našem jazyce zcela obvyklým (např. česko-ruský slovník ap.).

Tento stav a vývoj je příčinou velmi častého kolísání ve způsobu tvoření a psaní takovýchto přídavných jmen. Jde o složitou otázku, která by zasloužila podrobnějšího a teoreticky i materiálově podloženého zpracování. Povšimněme si však alespoň některých stránek složených přídavných jmen překládaných z ruštiny a dvou nově se objevujících odborných názvů tohoto typu.

V ruštině se v mnoha případech odvozují složená adjektiva od několikaslovných názvů jiným způsobem než v češtině.[2] Tak například od těchničeskaja nauka vzniká přídavné jméno naučno-těchničeskij, od političeskaja nauka je odvozeno naučno-političeskij atd., jak dosvědčuje sovětský akademický slovník současného spisovného jazyka ruského. Naši překladatelé si zpravidla neuvědomují, že v ruštině mohou mít na rozdíl od češtiny složky složeného adjektiva obrácené pořadí ve srovnání se základním názvem, a tak se pak z pře[243]kladů rozšíří do naší slovní zásoby složená přídavná jména, jejichž motivace je buď nepřesná, nebo nejasná.

Svého času se běžně začalo užívat názvu Vědeckotechnická společnost, a protože jeho motivace byla nejasná, měnil se někdy na Vědeckou a technickou společnost nebo správněji na Vědeckou technickou společnost. Nejpřesnější podoba by ovšem zněla Technickovědní společnost, neboť jde o společnost zabývající se technickými vědami. Ruskému adjektivu naučno-těchničeskij tedy odpovídá české technickovědní. Je velmi pravděpodobné, že i u jiných nejasně motivovaných složených adjektiv přejatých z ruštiny, jako např. materiálně-technický, technickoorganizační atd., jde o podobné překladatelské nedopatření.

Podobné motivační nejasnosti jsou i u rozvitých adjektiv v názvech bankovně ekonomické vztahy a konstrukčně technologické problémy. V poslední době se tyto výrazy vyskytují dosti často a mají svůj původ patrně též v ruštině. Ani jeden z obou přívlastků není motivačně jasný. Bankovně ekonomický vztah může znamenat buď vztah mezi bankou a ekonomií, tak jako výraz dánsko-norské vztahy je označením vztahů mezi Dánskem a Norskem, nebo může být označením pro nějaký vztah v bankovní ekonomii, tak jako např. politickoekonomický má význam ‚týkající se nějak politické ekonomie‘. Toto pojetí je též nejbližší dnešnímu odbornému chápání významu tohoto názvu; má totiž označovat vztahy v národním hospodářství, které jsou spíše finanční povahy než administrativní. Doporučovali bychom tedy říkat raději bankovní ekonomické vztahy, i když podoba bankovně ekonomické vztahy není nesprávně utvořena; má však nevýhodu, že jí může být přikládán též jiný smysl.

Také výklad názvu konstrukčně technologické problémy může být přinejmenším dvojí. V prvním případě můžeme chápat slovo konstrukčně jako příslovce v pravém slova smyslu, takže by pak šlo o problémy, které jsou technologické povahy po stránce konstrukční, tzn. např., že se týkají konstrukční úpravy výrobků pro usnadnění jejich výroby. V druhém případě ztratilo slovo konstrukčně ráz skutečného samostatného příslovce a celý přívlastek se pak odvozuje od základního názvu konstrukční technologie. Tak tento výraz také odborníci chápou (např. jako problémy při montáži konstrukcí). I zde bychom však pokládali podobu konstrukční technologické problémy za zřetelnější, ale opravdu jednoznačný název by musil být popisnější, např. technologické problémy v konstrukci.

Z obou případů vyplývá, jak je důležité, aby každý, kdo nové odborné názvy tvoří, překládá nebo zavádí, dokonale znal sám pojem a volil jasný, nezamlžený název. Nejasnosti v motivaci názvu neprospívají přesnosti odborného myšlení a dorozumívání.


[1] Al. Jedlička, K charakteristice slovní zásoby současné spisovné češtiny; Acta Universitatis Carolinae, Philologica, Slavica Pragensia VII, 1965, s. 13-27.

[2] Srov. též P. Novák, Informačně-teoretický, Naše řeč 48, 1965, s. 253.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 4, s. 242-243

Předchozí Antonín Tejnor: K jazyku novin

Následující Vladimír Mejstřík: Pracho- a vlhkotěsné hodinky

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1