Časopis Naše řeč
en cz

Prodej suvenýrů nebo „souvenirů“?

JK

[Drobnosti]

(pdf)

-

Francouzský a dnes už vlastně mezinárodní výraz pro upomínkový předmět se u nás rozšířil teprve nedávno. Nejdříve v podobě mluvené v populární — rovněž mezinárodní — písni, později, v roce 1964, v souvislosti s rozšířením turistického ruchu také v podobě psané, zejména na vývěsních štítech prodejních stánků, za výklady obchodů i v denním tisku. Výslovnost tohoto výrazu je u nás jednotná [suvenýr] a není také divu: pomáhaly ji ustalovat gramofonové desky, šířil ji v uvedené písni rozhlas i televize. Naproti tomu v psané podobě je i dosud ještě dost kolísání: od souveniru přes suvenir nebo suvenír až k suvenýru. Pro jednotu písemného vyjadřování to není příliš žádoucí.

Doporučujeme, a učinili jsme tak i prostřednictvím Jazykového koutku Čs. rozhlasu, ustálit v češtině jednotnou psanou podobu suvenýr podle výslovnosti, tak, jak je to obvyklé i u jiných přejatých slov zdomácnělých nebo zdomácňujících v širokém okruhu vyjadřování. (Ypsilon je tu vhodné psát z toho důvodu, že po d, t, n se v přejatých slo[57]vech nepíše dlouhé měkké i, aby nesvádělo ve výslovnosti k nesprávnému měkčení.)

Mohlo by se namítnout, že se tato psaná podoba suvenýr odtrhuje od mezinárodního způsobu psaní (v ostatních evropských jazycích se píše veskrze i měkké), což není pro cizince, jimž jsou ze značné části takové nápisy určeny, příliš výhodné. Taková námitka však neobstojí. Základní český spisovný výraz pro tento druh zboží je upomínky nebo upomínkové předměty. Jestliže se při prodeji upomínek počítá i se zákazníky ze zahraničí, měly by být — většinou také jsou — vedle českých označení i nápisy v cizích jazycích (ruský název je psán i jiným písmem, tj. azbukou), zejména by pak měla být zastoupena francouzština, popř. původní francouzská podoba souvenirs (psáno s koncovým -s označujícím ve francouzštině množné číslo). Počeštěný výraz suvenýr jako odborné obchodní označení není vhodný, má totiž — i ve své mluvené podobě — zabarvení hovorové; to je podtrhováno ještě slohovým charakterem jiných počeštěných slov na -ýr, např. kanýr, šarnýr, popř. portýr nebo kanonýr. Tím ovšem nechceme říci, že užívání výrazu suvenýr, prodej suvenýrů apod. nelze v žádném případě doporučit; naopak, v některých druzích projevů, např. v lehčích slohových žánrech, zvl. novinářských, v reportáži, fejetonu aj., lze takových prostředků využívat velmi vhodně.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 1, s. 56-57

Předchozí Blažena Rulíková: K jednomu typu přívlastkových vět s výrazem jak

Následující V. Kondrová: Dámská měřenka?