Časopis Naše řeč
en cz

Dámská měřenka?

V. Kondrová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Když jsme již před více než dvěma lety v Jazykovém koutku Čs. rozhlasu odmítli slovo měřenka jako nevhodně tvořené, nepředpokládali jsme, že bude mít tak dlouhou životnost. Prvně se v archívním materiálu Ústavu pro jazyk český objevilo dvakrát v r. 1956, tehdy jako novinka, další doklad je z r. 1963, z r. 1964 máme doloženo přídavné jméno měřenkový. A v poslední době se nad jedním pražským obchodem objevil nápis Dámská měřenka. Domníváme se, že pro většinu kolemjdoucích je to nápis zcela nesrozumitelný, a to nás vedlo k tomu, abychom se nad ním poněkud zamyslili.

Z našich dokladů se význam slova měřenka dá jen odhadnout. První (Rudé právo r. 1956) zní: „Ostatní občané, kteří se vymykají těmto běžným mírám, mohou využít takzvané měřenky, což jsou obleky, které jsou jenom asi o 50 Kčs dražší. Jejich ušití netrvá déle než tři týdny.“ Druhý doklad (Ml. fronta 1956): „Jedním ze způsobu, jak odpomoci těmto stížnostem, měly být měřenky (konfekce na míru).“ Třetí doklad je ze Zemědělských novin 1963: „Na výstavě… se setkali návštěvníci s novou službou, určenou prozatím mužům. Je to měřenka — oblek šitý přímo na míru v závodě OP Prostějov… Cena měřenkového obleku je stejná jako u normálního konfekčního obleku…“. A poslední doklad (Zemědělské noviny 1964) mluví o prodeji tzv. měřenkové konfekce. Rovněž v excerpčním materiálu odborného názvosloví v Ústavu pro jazyk český se vyskytlo slovo měřenka v katalogu Libereckých výstavních trhů z r. 1962: „Měřenka je oděv (pánský oblek nebo dámské šaty) zhotovený z běžných materiálů na zvláštní objednávku u vybraných obchodních domů ve velkých městech ČSSR. Používá se při odlišnosti tělesných měr zákazníka od běžného velikostního sortimentu oděvů (k ceně oděvů se připočítává přirážka).“

[58]Podle citovaných dokladů se tedy slovem měřenka rozumí někdy druh služby (zhotovování konfekčních obleků na míru), někdy výrobek sám (tj. oblek ušitý na míru). Z označení obchodu Dámská měřenka můžeme usuzovat, že nabízí druh služby. V žádném z obou uvedených významů však nemůžeme přijímat nové slovo bez námitek

Podstatné jméno měřenka je utvořeno ze slovesného základu (měř-it) příponou -enka (popř., kdybychom za základ považovali zpřídavnělé příčestí trpné, příponou -ka). Příponou -enka se však tvoří převážně názvy se zcela vyhraněným významovým odstínem. Jsou to vedle názvů nositelů vlastnosti (např. uzenka, smaženka, drátěnka, koženka, rozhalenka atd. a četné názvy zoologické a botanické) hlavně názvy různých písemností, dokladů, tiskopisů (složenka, jízdenka, letenka, vstupenka atd.), názvy hádanek (šířenka, dělenka, tajenka) a řidčeji jména s významem účelovým, tj. některá jména prostředků (lepenka, kropenka, vařenka) nebo názvy označující schránky, nádoby na něco (cukřenka, pudřenka, peněženka).

Do žádné z těchto uvedených významových skupin slovo měřenka nezapadá, má-li znamenat službu (činnost) nebo její předmět. V publikaci Oděvní názvosloví II, Oděvní doplňky, z r. 1963, je název měřenka normalizován v jiném významu, totiž jako ‚prvotní výrobní doklad o naměřených nebo udaných rozměrech, popř. jiných údajích potřebných k ustřižení a zhotovení oděvu na zakázku‘. Ve významu ‚doklad… o rozměrech‘ se tedy slovo měřenka zcela ústrojně zařazuje mezi zmíněné názvy písemností na -enka. K označení měřicí služby, tedy činnosti měření, se však výraz měřenka nehodí a pro označení výsledku oné činnosti tím méně. Označení obchodu názvem Dámská měřenka není o nic zdařilejší než název Míroděv, který Naše řeč odsoudila již v r. 1956 a 1961 (L. Klimeš, Míroděv, Naše řeč 39, 1956, s. 54 a K. Sochor, Dnešní názvy závodů, podniků, ústavů apod., Naše řeč 44, 1961, s. 154n.). Pro nový druh služeb zákazníkům doporučujeme označení srozumitelné, např. Oděvy na míru nebo Konfekce na míru, a jde-li o „Dámskou měřenku“, pak např. Dámská konfekce na míru.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 1, s. 57-58

Předchozí JK: Prodej suvenýrů nebo „souvenirů“?

Následující Vladimír Mejstřík: Mít ambici