Časopis Naše řeč
en cz

Abstraktismus, či abstraktivismus?

Zdeňka Sochová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Navazujeme na noticku Vladimíra Mikeše ze 14. čísla letošního ročníku Kulturní tvorby. Autor v ní hájí podobu abstraktismus proti recenzentovi svého překladu, který naopak doporučuje jako správný jen výraz abstraktivismus. Svůj příklon k podobě abstraktismus odůvodňuje Mikeš poukazem na to, že je odvozena od přídavného jména abstraktní, podobně jako slovo konkrétismus od přídavného jména konkrétní, kdežto podoby na -ivismus by prý vyhradil především pro názvy odvozené od přídavných jmen na -ivní (např. konstruktivismus ke konstruktivní).

Autorovy vývody jsou poněkud zjednodušující, takže se s nimi nemůžeme zcela ztotožnit. Nemůžeme však dát plně za pravdu ani recenzentovi s jeho striktním požadavkem jedině správné podoby abstraktivismus.

Je známou skutečností, že v jazyce nebývá vždy, zejména u slov přejatých, přímočará souvztažnost mezi slovy odvozenými a jejich výrazy základovými. Není mezi nimi vždy shoda, ani pokud jde o významovou stránku, popř. o stylové zabarvení nebo vrstvovou příslušnost. Tak je tomu i mezi názvy abstraktismus, abstraktivismus a příslušnými adjektivy abstraktní, abstraktivní. Kdežto přídavné jméno abstraktní je mnohem častější než abstraktivní,[1] ustálila se naopak v odborném vyjadřování především podoba abstraktivismus.[2] Připomeňme si k tomu i dvojici známějších slov konzervatismus - konzervativismus, kde běžnější podoba první nemá ani oporu v odpovídajícím základovém přídavném jménu. Byla tedy patrně utvořena analogií podle obdobných názvů na -(t)ismus (např. demokratismus, schematismus), jejichž základy jsou přídavná jména zakončená na (t)ický (demokratický, schematický).

Je třeba ještě dodat, že kromě uvedených dvou názvů (abstraktismus, abstraktivismus) existují ještě další dvě pojmenování: abstrakcionismus a abstrakcionalismus. Všech těchto čtyř variant se užívá bez významového rozlišení pro označení protirealistického směru ve výtvarném umění, který abstrahuje od konkrétní skutečnosti a je projevem tzv. čistého umění.

Hledat mezi uvedenými čtyřmi názvy věcné rozdíly, které by vyplývaly ze čtyř různých forem, by nebylo opodstatněné. Jde o paralelní tvoření jednak z různých slovních základů příponou -ismus (abstrakt-ismus, abstraktiv-ismus), jednak různými obměnami přípony -ismus z téhož základu (abstrakc(e)-ionismus, -ionalismus) napodobením jiných, zpravidla hotově přejatých cizích názvů. Probírka skupinou slov odvozených příponou -ismus, která označují umělecké nebo filosofické směry, společenská hnutí a soustavy apod., potvrzuje, že dvojice nebo trojice formálně obměněných výrazů se významově nelišívají (srov. např. existencialismus a existencionalismus nebo intuicionismus, intuicionalismus[3] a intuitivismus[4]). Z řady pojmenování tohoto typu se vyabstrahují hned dvě nebo tři různé přípony, které se pak přidávají k jiným základům často zcela mechanicky, za rozdílných slovotvorných podmínek. Např. mezi výrazy estetismus a esteticismus, uvedenými v PS, je rozdíl jen zdánlivý, projevující se v poněkud odlišných výkladech, [310]ale užité citáty dosvědčují, že jde o slova stejnoznačná. Proto SSJČ dělá mezi nimi rozdíl, jen pokud jde o častost výskytu (esteticismus je slovo řídké). Podobně jen frekvencí jsou rozlišeny dvojice romantismus - romanticismus, demokratismus - demokraticisnus, destruktivismus - destrukcionismus aj. Jen výjimečně dochází k významové diferenciaci, jako např. u dvojice naturalismus (umělecký směr usilující o zobrazení skutečnosti až fotograficky věrně) — naturismus (literární směr, vzniklý ve Francii, hlásající návrat k životu v přírodě).

V našem případě máme tedy k dispozici hned čtyři formálně obměněná pojmenování pro touž skutečnost a zbývá posoudit, které z nich je nejvhodnější.

V publicistické praxi i v odborném úzu je kolísání mezi všemi čtyřmi variantami. Nejstarší je výraz abstraktivismus, který se objevuje v řadě kulturních časopisů od dvacátých let. Domovská oblast tohoto slova se tak rozšiřuje z filosofie i na výtvarné umění. O jeho značné oblibě svědčí to, že v poslední době se stal východiskem pro další odvozeniny: abstraktivista, abstraktivistický a abstraktivizovati.

Mnohem řidčeji se vyskytuje slovo abstraktismus. Z význačnějších autorů ho užívá např. už Šalda, ovšem v neodborném významu (romantický abstraktismus jako protiklad realistického pozitivismu). Pro tuto podobu mluví především to, že z hlediska slovotvorného je tvořena z běžného adjektiva abstraktní a že se opírá o analogický termín konkrétismus. V současném odborném úzu nenachází však dosud příznivé přijetí.

S novým rozvojem abstraktního výtvarného směru po druhé světové válce, zejména na Západě, objevuje se další podoba: abstrakcionismus s odvozeninami abstrakcionista a abstrakcionistický. Slovo je odvozeno od substantivního základu abstrakc(e)- na rozdíl od předešlých dvou, jejichž základovým slovem bylo adjektivum. Jde o zřejmé napodobení jiných cizích modelů zakončených — z hlediska češtiny — na -ionismus, jako např. impresionismus,[5] expresionismus, iluzionismus, evolucionismus atd. Je ovšem otázka, zda je vhodné vycházet při vytváření názvu pro abstraktní umění přímo ze substantiva abstrakce, které má velmi obecný význam. Vycházíme-li z adjektiva, vybaví se v jazykovém povědomí spojení jako abstraktní malba, abstraktní umělecký projev, princip, výtvor, abstraktní umělec apod., která napomáhají lepšímu pochopení názvu pro tento umělecký směr.

Nejméně vhodná je nejmladší podoba abstrakcionalismus. Přípona -ionalismus se sice připojuje i k substantivním základům (např. fikcionalismus, populacionalismus, percepcionalismus), ale daleko častěji předpokládá základové adjektivum na -ionální; např existencionalismus (vedle podoby existencialismus, odvozené z přídavného jména existenciální), emocionalismus, profesionalismus, internacionalismus, konvencionalismus. Způsob odvození byl zde zvolen celkem nahodile a bez přihlédnutí k slovotvorným zvyklostem a pravidlům. Máme-li pak k dispozici už tři pojmenování, je čtvrté zhola zbytečné.

Zvážíme-li v závěru všechny klady a zápory uvedených tří pojmenování, vychází vítězně slovo abstraktivismus. Je v jazyce již vžité, svou slovotvornou stavbou na první [311]pohled srozumitelné, slouží už jako odvozovací základna pro další slova, je nejčastější. Výrazy abstraktismus a abstrakcionismus jsou správně utvořeny, ale méně časté.

Odborná praxe však v poslední době[6] upouští od jednoslovných pojmenování na -ismus a užívá častěji odborného sousloví abstraktní umění a nejnověji výrazu umění nefigurativní jako protějšku k umění figurativnímu, konkrétnímu, tzv. konkrétismu. Využívá pak také dvojího typu pojmenování k terminologické diferenciaci. Odborná sousloví abstraktní umění, nefigurativní umění tu označují kladné formy výtvarného směru, který nezobrazuje skutečnost tak, aby zachovával podobu s jejími vnějšími rysy, nýbrž dosahuje uměleckého účinu kompozicí základních výtvarných prvků, např. barevných ploch, tvarů, linií atp. V protikladu k tomu rezervuje nejnovější odborný úzus výraz abstraktivismus k označení samoúčelného, formalistického pseudoumění, které nebere zřetel na společenskou funkci umění a projevuje se neuměleckým hraním s výtvarným nebo i jiným materiálem.


[1] Příruční slovník jazyka českého (dále PS) tuto podobu vůbec neuvádí, Slovník spisovného jazyka českého (dále SSJČ) ji má jako řidší.

[2] PS variantu abstraktismus nezaznamenává vůbec, SSJČ jako řídkou.

[3] Tyto podoby zaznamenává PS jako filosofický a matematický termín.

[4] Tuto podobu zachycuje PS i SSJČ jako termín užívaný ve filosofii.

[5] Zde však jde o výraz přejatý přímo z francouzštiny. Ve francouzštině je odvozen normálním slovotvorným postupem ze substantiva a přípony -isme (impression-isme). Už sám způsob odvození (s příponou -ion-) napovídá tedy francouzské přejetí názvu tohoto uměleckého proudu, jehož byla Francie kolébkou.

[6] Viz např. v Přehledném kulturním slovníku, Praha 1964.

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 5, s. 309-311

Předchozí Emanuel Michálek: K původu slov koleda a kalendář

Následující Jaroslav Machač: Rajská jablíčka mezinárodně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1