Bolševictví

Dr. František Šelepa

[Hovorna]

(pdf)

-

Posílám malou poznámku pro redakci »Naší Řeči«, jak by se snad nejrychleji odstranily aspoň nejkřiklavější chyby jazykové v našich novinách. Velkou část materiálu dodává všem novinám tisková kancelář a její pobočky, z ní šíří se mnoho nesprávností, na př. »bolševism«, který stále v našich novinách straší ve zprávách i článcích. Napsal jsem do »Lid. Novin« malou poznámku o bolševismu a bolševictví podle »Naší Řeči« a zdejší pobočka tiskové kanceláře od toho dne užívá úzkostlivě pouze slova bolševictví. Tak pomalu všechny brněnské noviny si zvyknou správnému výrazu. Z toho případu soudím, že by bylo dobře působiti u pramenů: v tiskových kancelářích a v redakcích. Správce tiskové kanceláře a tajemník neb šéfredaktor každého listu byli by jistě ochotni k spolupráci o nápravě. Kdyby hned, když se podobné novotvary a jazykové nesprávnosti ve zprávách a článcích vyskytnou, byla upozorněna tisková kancelář i redakce všechny, daly by se mnohé vady odstraniti. Personál kanceláře i redaktoři byli by upozorněni všichni bez výjimky oběžníkem a při dobré vůli, o níž netřeba pochybovat, by se mnohé napravilo a mnohému zabránilo. Je třeba počítati s tím, že u naší inteligence není dnes dosti jazykového vzdělání a porozumění pro ducha češtiny. To platí zejména o novinářích, kteří musejí pracovati rychle a při tom překládali a překládají dosud většinu zpráv z němčiny, často ve chvatu, o němž neznalý věci nemá ponětí (při telefonování zpráv na příklad, kdy se z německého originálu diktuje do telefonu hned české znění). Náprava jazykového vzdělání těchto lidí není tak rychlá a snadná, v mnoha případech je už na ni pozdě. I kdyby všichni redaktoři a spisovatelé počali se nyní jazykově vzdělávati a »Naši Řeč« čítali od první řádky do poslední, mnoho by se zmeškalo časově. Za měsíc, za dva, než sešit »Naší Řeči« vyjde, rozšíří se některá jazyková hlíza tak, že je těžko ji vypleti. Proto myslím, že by taková upozornění a tempo, zaslaná jazykovou autoritou tiskové kanceláři a redakcím, mnoho pomohla a každou chvíli burcovala jazykové vědomí pánů od péra. Já sám trpce nesu své nedostatečné vzdělání jazykové [61]a učím se mluvnici české od začátků. Po mnohých z pánů novinářů nelze toho ovšem žádati, ale myslím, že u žádného není nedostatek dobré vůle a že jsou přístupni radě i výtce a budou se snažiti o nápravu.

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 2, s. 60-61

Předchozí Z. (= Josef Zubatý): Tvary životné a neživotné

Následující Listárna