Časopis Naše řeč
en cz

Titul, nebo kniha?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V praxi našich nakladatelství se běžně setkáváme např. s takovýmto oznámením: Přehled titulů, které Nakladatelství ČSAV vydá ve 4. čtvrtletí 1963. Zajímá nás zde užití slova titul.

V běžném vyjadřování si zpravidla neklademe nároky na to, aby výrazy, kterých užíváme, byly významově jednoznačné a přesné. Jiná situace je ve vyjadřování odborném; zde je často potřeba rozlišovat i jemné významové odstíny. Jde o to, aby odborné názvy, termíny byly výstižné, přesné a jednoznačné. Řekneme-li např., že nakladatelství vydalo v roce 1963 34 knih, cítíme, že podstatné jméno kniha tu nevystihuje dobře situaci. V takovém sdělení totiž nejde samozřejmě o skutečný počet výtisků, exemplářů, o skutečný počet jednotlivých svazků, knih, které se objevily na trhu, ale o druhy knih, o to, které knihy byly vydány. Nepřesnost vyjádření je způsobena tím, že slova kniha užíváme jak ve významu ‚tištěné slovesné, popř. také obrazové dílo‘, tak jako označení každého jednotlivého exempláře nějakého díla. Snaha vyhnout se takovéto dvojznačnosti vedla k tomu, že v odborném vyjadřování bylo nutno nalézt vhodnou náhradu za slovo kniha. Výraz dílo, kterého jinak v neodborném vyjadřování běžně užíváme, rovněž plně nevyhovoval, protože je také mnohoznačný; označuje totiž nejen výtvory literární, o které nám jde, ale i technické, vědecké, umělecké aj. a naopak, ne o každé knize lze dost dobře užít názvu dílo (např. kalendář, sborník…), a má ještě další významy.

[64]Z těchto důvodů začali pracovníci nakladatelství užívat ve vnitřním styku jako pracovního výrazu slova titul, a to počátkem 50. let. Asi proto, že z hlediska nakladatelského („technického“) je každé dílo reprezentováno svým titulem; dokonce nemusí jít vždy ani o ucelené dílo: např. jednotlivé sešity Slovníku spisovného jazyka českého se z nakladatelského hlediska pokládají také za samostatné tituly. Tento výraz byl běžný zejména v oblasti plánování práce v nakladatelství (odtud např. také spojení titulový plán nakladatelství) dále v takových sděleních, kde se mluví o nějakém množství, kde máme na mysli počet vydaných děl, např. V 1. čtvrtletí 1960 vydalo Nakladatelství Československý spisovatel 26 titulů. Původní pracovní výraz, který sloužil pracovníkům nakladatelství k zpřesnění jejich vyjadřování, stává se postupně výrazem odborným. Zároveň začíná pronikat i do širší odborné veřejnosti. Dokladem toho mohou být např. tyto věty z tisku: „Byli překvapeni i výší počtu titulů, které jsme přeložili…“ (Literární noviny 18. 7. 1964). „680 000 titulů technické literatury vlastní Státní technická knihovna v Brně“ (Literární noviny 13. 5. 1964). Právě tak jsou už dnes v odborném vyjadřování běžná spojení nakladatelství oznamují, nabízejí, vydávají tituly aj. Ve vyjadřování ne úzce odborném, např. v textech publicistických, propagačních, v recenzích apod., se však často dobře hodí užít výrazu dílo.

Závěrem ještě poznamenáváme, že slovo titul ve významu nejobecnějšího označení nějakého díla přenáší se např. i do oblasti filmu, srov. „Váš Transport z ráje nám tu proti jiným titulům silně poklesl — na 40 %“ nebo „Tady však vidím na programu i tituly, které u čs. obecenstva s rachotem propadly“ (oba doklady z Rudého práva 26. 8. 1964).

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 1, s. 63-64

Předchozí Jaroslava Krasnická: Big beat

Následující Zdeněk Hlavsa: O češtině jako o jazyku cizím

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1