Časopis Naše řeč
en cz

Reprezentanti a reprezentanty

Antonín Tejnor

[Drobnosti]

(pdf)

-

V odborné ekonomické literatuře, ve vyhláškách a směrnicích týkajících se plánování a evidence užívá se podstatného jména reprezentant s významem ‚věc, která je typickým představitelem určité skupiny věcí‘. Název reprezentant (a zřídka i české synonymum představitel) se v poslední době zvláště často objevuje ve směrnicích Ústřední komise pro vypracování klasifikace průmyslových výrobků jako termín označující základní výrobky charakteristické pro daný průmyslový obor. V textu ho autoři směrnic skloňují jako jméno životné, podle vzoru „pán“ („spotřeba v 1000 KWh na 1 milión Kčs hodnoty výroby zboží reprezentanta…, … v uvažované skupině výrobků nelze reprezentanta jednoznačně stanovit…, výběr reprezentanta…“ apod.). Protože však přece jen pociťují, že tento způsob skloňování, který významově zařazuje toto podstatné jméno do kategorie jmen životných, není vždy vhodný, vyhýbají se zpravidla tvarům, kde by se přiřazení ke vzoru „pán“ musilo formálně projevit, tj. 2. a 4. pádu čís. jednotného a 1. pádu čís. množného.[1] Nepodařilo se nám např. najít ani jeden doklad na tvar reprezentanti oboru, má-li reprezentant význam ‚výrobek‘. V češtině má sice řada jmen mužského rodu označujících věci v 1. pádě množ. čísla tvary životné i neživotné (torpédoborci [311]i torpédoborce, maňásci i maňásky, ukazatelé i ukazatele), ale vedle toho zjišťujeme i tendenci, aby se u takovýchto jmen s přeneseným významem nebo tvořených příponami charakteristickými pro jména životná rozlišením tvaru zvýraznil rozdíl významu; srov. např. (vodiči cyklistů × vodiče proudu, jedovatí hadí × tech. topné, chladicí hady).

Tvary podle životného vzoru u podstatného jména reprezentant označujícího neživou věc nepůsobí potíže jen v těch spojeních, kde jde o zřejmou personifikaci a kde je ve větě přímo uváděn personifikovaný subjekt (např.: „Vstoupili jsme do starého paláce, reprezentanta minulých věků. — Velkou zásluhu o vítězství stávky měly dělnické spolky, reprezentanti solidarity pracujících.“). Ale tam, kde se názvu reprezentant má užít jako ekonomického termínu, a kde tedy jeho význam má být ve všech tvarech jednoznačný, bude výhodnější zařadit jej stejně jako jiná podstatná jména utvořená z latinských příčestí přítomných a označujících věci nebo veličiny (např. transparent, gradient, koeficient apod.) ve všech tvarech ke vzoru „hrad“. Vyhneme se tím nepříjemnému nedorozumění, že by totiž čtenář nebo posluchač mohl zaměňovat průmyslové výrobky za živé představitele průmyslových oborů.

Také u jména reprezentant v odborném významu polygrafickém (‚písmeno poznamenané na místě určeném pro iniciálu‘) uvádí „Slovník spisovného jazyka českého“ skloňování podle neživotného vzoru „hrad“.


[1] Srov. Hana Prouzová, Přijmeme stavebního dozora?, Naše řeč 46, 1963, s. 269.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 5, s. 310-311

Předchozí Jan Chloupek: „Ideologické“ a „zemědělské plénum“

Následující Anna Jirsová: Odzbrojit o míč

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1