Časopis Naše řeč
en cz

Byl to reportér, který…

Antonín Tejnor

[Drobnosti]

(pdf)

-

V reportážích ze sportovních utkání si rozhlasoví a televizní komentátoři navykli poměrně často užívat zvláštní větné konstrukce, tzv. vytýkacího důrazového opisu. Např.: Byl to Jutka, který nedovedl vytěžit ani střelu na branku. Jsou to opět domácí, kteří chtěli ohrozit brankáře. — Byla to hlava středního útočníka, která usměrnila míč. Je to Hejtmánek, který už podruhé odchází na trestnou lavici. Jsou to Bratislavští, kteří po levém křídle pronikají. …

Podstatou této konstrukce je rozvedení zdůrazňovaného větného členu v samostatnou řídící větu a vyjádření zbývajících větných členů formou vedlejší věty vztažné. V období purismu bývala tato konstrukce odmítána jako syntaktický prostředek neústrojný, jako galicismus. Namítalo se, že čeština nemá tohoto opisu zapotřebí, protože může vyjádřit zdůraznění jinými jazykovými prostředky, např. slovosledem, užitím zesilujících příslovcí (právě, zejména) nebo opakováním zdůrazňovaného větného členu.

Ale r. 1955 ukázal J. Filipec v Naší řeči,[1] že vytýkací důrazový opis, charakteristický hlavně pro francouzštinu (věty typu C’est Jean, qui m’a prêté ce livre), se objevuje [250]i v němčině, v angličtině a v dalších evropských jazycích, že tato konstrukce pronikla i v češtině z překladů do původní tvorby a že se k ní někdy dospělo i v hovorovém stylu spontánním vnitřním vývojem našeho jazyka. Kromě toho J. Filipec upozornil, že navrhované náhrady by někdy ani nepostihly všechny odstíny, které měl autor při užití vytýkacího důrazového opisu na zřeteli.

Většinou se s touto syntaktickou konstrukcí setkáváme v projevech řečnických, kde se mluvčí snaží vytýkacím důrazovým opisem zvýšit emocionální účinek projevu, dále v naukových pracích esejistického charakteru a v politické publicistice, tam, kde chce autor dosáhnout zvláštního zdůraznění vytýkaného členu (např. je-li mezi dvěma za sebou následujícími větami vztah odporovací) nebo dodat projevu slavnostnější zabarvení.

Ve sportovních reportážích se však často objevuje tato konstrukce i v takových souvislostech, kde její užití není motivováno žádným z uvedených důvodů, ale je dáno nutností popisovat rychle se měnící situaci.

Reportér totiž tím, že vytkne východisko výpovědi, získává trochu času ke zformování jádra výpovědi, které pak vyjádří vztažnou vedlejší větou. Užití vytýkacího důrazového opisu má tedy i v těchto případech svou funkci a své oprávnění. Kdyby se však tato konstrukce stala pouhou reportérskou manýrou (a tak tomu často i bývá, srov. např. Byla to hlava středního útočníka, která usměrnila míč), stylistické úrovni sportovní reportáže by to rozhodně neprospělo.


[1] Josef Filipec, Byl to můj přítel, který…, Naše řeč 38, 1955, s. 193n.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 4, s. 249-250

Předchozí Zdeněk Hlavsa: K obraznému vyjadřování v našich novinách

Následující Jaroslav Kuchař: Reagence na kritiku

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1