Časopis Naše řeč
en cz

Prevence proti chřipce?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Setkali jsme se v denním tisku s větou: Závod se postaral i o prevenci proti chřipce. Můžeme vazbu prevence proti chřipce považovat za správnou? Chceme-li posoudit vhodnost této vazby, musíme si blíže povšimnout slova prevence.

Slovo prevence je původu latinského. Přešlo do češtiny jako řada jiných cizích podstatných jmen s významem dějovým. K většině těchto přejatých jmen se v češtině vytvořila příslušná slovesa, např. organizace - organizovat, analýza - analyzovat, integrace - integrovat. U některých jmen však příslušné sloveso neexistuje, např. u slov akce, krize, profylaxe a také u slova prevence. U těch jsme pak někdy na rozpacích, které vazby máme užít, abychom jejich vztah k domácím slovům vyjádřili jasně a srozumitelně, a to proto, že se nemůžeme opřít o existenci příslušného slovesa. V takovém případě se obracíme ke slovům domácím, která jsou jim významově více nebo méně blízká, a mohou proto mít vliv na vazbu slova přejatého. V našem případě je slovu prevence významově nejbližší dějové podstatné jméno předcházení, odvozené od slovesa předcházet.

Sloveso předcházet znamená mimo jiné ‚včasným opatřením něčemu zabraňovat, něco zamezovat‘; má původní vazbu se 4. pádem, předcházet ztráty, nedorozumění, nehody aj. Dějová podstatná jména utvořená od sloves přechodných mají vazbu s 2. pádem, např. vychovávat mládež - výchova mládeže; pro[179]mítat film - promítání filmu. Proto také předcházet choroby - předcházení chorob, a tedy i prevence chorob.

Na vazbu podstatného jména prevence s 2. pádem má vliv i tato okolnost: Přejatá podstatná jména, která v češtině nemají příslušné sloveso, o něž bychom se mohli při hledání vazby opřít, mají pravidelnou vazbu s 2. pádem, např. akce zlepšovacích návrhů, edice dokumentů, absence pracovníků apod. V češtině jsou totiž podstatná jména dějového významu, domácí i cizí, ať mají, nebo nemají příslušné sloveso, často blíže určována právě 2. pádem, plnění plánu, výstavba sídliště, organizace výroby, agrese nacismu, a tedy i prevence chorob.

K slovu prevence můžeme pak hledat obdobu u slov jako obrana, ochrana (proti něčemu) a podle nich se pak objevuje předložková vazba proti s 3. pádem, prevence proti chorobám, prevence proti chřipce. Vazba s předložkovým 3. pádem (prevence proti chorobám) je vedle vazby prevence chorob rovněž oprávněná.

Bylo by možno uvažovat i o spojení prevence chorobám; tato vazba s 3. pádem by mohla vzniknout vlivem slovesa předcházet a dějového podstatného jména předcházení. U slovesa předcházet se totiž vedle původní vazby se 4. pádem vyvinula kontaminací i vazba s 3. pádem, a to v těch případech, kde proniká význam ‚bránit, zabraňovat‘. Slovesa bránit, zabraňovat se pravidelně pojí s 3. pádem, zabraňovat úrazům, požárům. Vlivem toho vzniklo spojení předcházet chorobám, předcházení chorobám a to by mohlo působit i na úvahu o vazbě prevence chorobám. Není však v češtině obrana úrazům apod., a proto i tato vazba s prostým 3. pádem (prevence chorobám, prevence chřipce) je češtině cizí a nepovažujeme ji za správnou.

Naše řeč, ročník 47 (1964), číslo 3, s. 178-179

Předchozí Anna Jirsová: „Odbor technický rozvoj“?

Následující Zdeňka Sochová: Nemá z toho rozum

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1