Časopis Naše řeč
en cz

Jazyk časopisů a novin

Zd. Hrušková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pro obvyklé hodnocení jazykové stránky časopisů a novin jsme tentokrát vybrali jeden z časopisů vydávaných Nakladatelstvím ČSAV, a to zeměpisný a cestopisný měsíčník Lidé a země. Zvolili jsme jej proto, že je to časopis populárně vědecký, určený tedy širšímu čtenářstvu, než je to obvyklé u časopisů čistě vědeckých. Je to časopis velmi oblíbený a má mnoho čtenářů. Proto i na jeho jazykové a zvláště stylistické stránce záleží.

Předem můžeme říci, že jazyková úroveň časopisu „Lidé a země“ není nízká, že se však najdou prohřešky mluvnické i pravopisné, a zvláště některé nedostatky stylizační, které kazí celkovou úroveň časopisu. Zvolili jsme si k podrobnějšímu, i když ne ovšem detailnímu zkoumání zcela náhodně 4. číslo z dubna letošního roku.[1]

Již vlastní tematikou časopisu je dáno, že v něm není mnoho příležitosti k užívání frází a klišé, tak častých např. v novinách a neodborných časopisech. Přece však se i zde objevily příklady frázovitosti, a nadto ve větách, jejichž stavba má mluvnické nedostatky a které svědčí o stylizační neobratnosti autorově. Např.: „XII. sjezd KSČ znovu zdůraznil, že hlavní úkol je starost o člověka.“ Ačkoli jde o úvodní větu článku, autor neřekl, čí to má být úkol; prostě použil ustáleného obratu, klišé, bez zřetele ke konkrétnímu obsahu [212]článku, který následuje. A pokračuje: „Jednou z důležitých součástí toho (čeho?) je umožnit správné využití volného času pracujících, a proto také budování rekreačních základen.“ (Poslední část věty uvozená spojkou a proto je připojena zcela nefunkčně; myšlenka, kterou obsahuje, měla být vyjádřena samostatnou větou.)

Ani se stavbou následující věty si nevěděl autor rady: „Jako příklad účelu a významu budování rekreačních oblastí pojednáváme v dalším o výstavbě »Máchova kraje«.“ Když autor začínal větu stylizovat, měl asi na mysli vazbu se slovesem uvádět (Jako příklad … uvádíme…); nakonec sloveso uvádět zaměnil slovesem pojednávat, avšak na počátku věty ponechal stylizaci původní. Tak se věta rozpadla na dvě nesouvislé části a stala se nesrozumitelnou. Kromě toho jsou zde nevhodná nebo nezřetelná spojení, jako: příklad účelu a významu nebo pojednáváme v dalším (místo dále pojednáváme nebo pojednáváme v další části), výstavba kraje (nelze stavět kraj, v článku jde o přeměnu Máchova kraje v rekreační oblast). Podobně nezvládl stavbu věty autor této výpovědi: „Nyní je Krasnovodsk velkým městem se závody rybného průmyslu, na opravy lodí, na výrobu stavebních hmot, masný kombinát a rafinerie nafty.“ Uprostřed věty už započatou stavbu autor opustil a změnil ji; místo aby pokračoval v rozvíjení neshodného přívlastku v 7. pádě: se závody rybného průmyslu, s opravnami lodí, se závody na výrobu stavebních hmot, s masným kombinátem a rafinerií nafty, počal od poloviny věty klást názvy závodů do 1. pádu, poněvadž zapomněl, jak začal větu stylizovat (jde opět o vyšinutí z vazby, anakolut).

Na několika místech se nevhodně užívá opět jmenného vyjádření místo slovesného (uvádíme jen jeden příklad): „v druhé etapě bude prováděna výstavba ubytovacích zařízení“ (místo „v druhé etapě se budou stavět ubytovací zařízení“).

Časopis „Lidé a země“ uveřejňuje odborné příspěvky, které obsahují také popisné pasáže. Poněvadž jde o časopis populární, je třeba dbát, aby tyto pasáže nebyly příliš odborné, aby nebyly přetíženy odbornými názvy ap. Tak např. příliš odborný je tento popis:

Povrch Centrálního masívu má parovinný ráz s mělce zaklesnutými starými říčními údolími. Nad parovinu se jen místy zvedají vyšší vrcholy budované odolnějšími horninami. … Uvnitř Centrálního masívu leží řada tektonických pánví, v nichž je značná koncentrace obyvatelstva. … Centrální masív je bariérou, která silně ovlivňuje cirkulaci vzdušných mas nad ostrovem a způsobuje velké rozdíly v množství srážek a jejich časovém rozdělení. … Charakteristickými zástupci vyšší fauny Cejlonu jsou některé druhy opic, …

S takovýmto způsobem vyjádření pak kontrastuje např. sdělení na jiném místě: „Není divu, že na několika místech tohoto kraje byla vyhlášena státní přírodní rezervace. Jsou v nich (v čem?) chráněné [213]druhy květů, celé záhony šafránu bělokvětého…“ Jde tu jednak o neobratnou stylizaci (správně: několik míst bylo prohlášeno za státní přírodní rezervaci), jednak o stylistickou nevyváženost: laicky se mluví o „chráněných druzích květů (místo rostlin) a hned vzápětí se užívá odborných názvů botanických (šafrán bělokvětý). Jisté úměrnosti, přesnosti, výstižnosti je třeba dbát i ve volbě výrazů, aby totiž odpovídaly popisované skutečnosti.

Nepřesností svědčící o nepečlivé stylizaci trpí také následující vyjádření:

„Nové rozvrstvení národního hospodářství ještě více přiostřilo rozpor mezi výdělky námezdně pracujících a podnikateli“ (místo: „mezi výdělky námezdně pracujících a zisky podnikatelů“ nebo „mezi námezdně pracujícími a podnikateli“). — „Celá tato široká akce přinese zabezpečení rekreace pro víc než dvojnásobek množství návštěvníků“ (místo: „pro víc než dvojnásobné množství návštěvníků“ nebo „pro víc než dvojnásobek návštěvníků“). — „Pro rok 1963 počítá státní rozpočet s přínosem z turistického ruchu asi s jednou miliardou dolarů“ (místo: „počítá … s přínosem asi jedné miliardy dolarů“).

O tom, jak proniká vedle výrazu, kterého pisatel užívá, do jeho povědomí výraz synonymní, svědčí tento příklad: „Ještě v současné době existuje značná rivalita mezi obyvatelstvem hornaté provincie Imerina s obyvatelstvem z pobřeží“ (místo: „… provincie Imerina a mezi obyvatelstvem z pobřeží“). Autor měl na mysli synonymní výraz domácí soupeření, soutěžení někoho s někým, a užil proto předložkového spojení s předložkou s, které se ve spojení s jménem rivalita objevit nemůže.

K podobnému smíšení vazeb došlo i v této větě: „Projektanti uvažují i s úpravou potoka napájejícího rybníky…“ Sloveso uvažovat nemůže mít vazbu s něčím; má buď vazbu s předložkou o (uvažovat o něčem), nebo — v odborných textech, zvláště matematických — se váže s prostým akuzativem (uvažovat něco). Autor nesprávně zaměnil vazbu podle nějakého významově blízkého slovesa, např. počítat s něčím.

Setkali jsme se také se spřežením vazeb (zeugmatem). Jde o to, že ke dvěma (nebo více) souřadně spojeným větným členům, z nichž každý vyžaduje jinou vazbu, je připojen společný člen rozvíjející, a to tak, že je ve tvaru, který odpovídá pouze vazbě posledního ze souřadných členů. Toto spřežení vazeb — stejně jako předchozí příklady směšování vazeb — svědčí o nepečlivé stylizaci a je třeba se ho vyvarovat. Objevilo se např. ve větě: „… několik potoků … napájejících a … odvádějících vody z rybníků“ (místo: „… několik potoků … napájejících rybníky a odvádějících z nich vodu“).

[214]Důležitým činitelem obsahově významové i mluvnické stavby věty je i slovosled. Slova nemůžeme ve větě řadit libovolně, mají-li vznikat útvary významově jasné a mluvnicky správné; musí stát vedle sebe slova, která k sobě náleží významem a jsou spojena mluvnickým vztahem větným. Tento vztah je porušen např. ve větách:

„[Kachny a rackové nejsou tu vzácností.] Jen na Novozámeckém rybníku se odhaduje, že hnízdí ročně až 20 tisíc racků.“ Jádrem sdělení zde není to, že „se na Novozámeckém rybníku odhaduje“, nýbrž to, že „na Novozámeckém rybníku hnízdí rackové“. Stavba celé věty měla proto vypadat takto: Odhaduje se, že jen na Novozámeckém rybníku hnízdí ročně až 20 tisíc racků. — „Úspěšně navázala (ponorka) rádiové spojení na 83. rovnoběžce se štábem válečného loďstva.“ Nejde o rádiové spojení na 83. rovnoběžce, ale o rádiové spojení se štábem, a proto věta měla znít: … navázala na 83. rovnoběžce rádiové spojení se štábem… — Příslovečné určení času odděluje nesprávně členy k sobě náležející v této větě: „… zaznamenal SSSR další úspěch dohodou mezi SSSR a USA loni začátkem prosince o spolupráci ve třech oborech kosmického bádání“ (místo: dohodou mezi SSSR a USA o spolupráci…).

Dále se v několika případech objevilo nevhodné užití přívlastku neshodného vyjádřeného 2. pádem (tzv. genitivem vlastnosti) místo neshodného přívlastku v pádě předložkovém. Např. místo: „v letech sovětské vlády se Kirgizie stala republikou vysoce vyspělého průmyslu a zemědělství“, mělo být „… republikou s vysoce vyspělým průmyslem a zemědělstvím“; ve vyjádření „Dnes je to republika moderního průmyslu a mechanizovaného zemědělství“ užijeme rovněž spojení se 7. p. s předložkou s.

V časopise s tematikou zeměpisnou není nouze o vlastní zeměpisné názvy. Ponecháváme tentokrát stranou jejich skloňování (v čísle, které sledujeme, jsou případy pravidelné), ale všimneme si, jak s nimi autoři zacházejí ve spojení s jménem obecným, tj. v postavení přívlastkovém nebo přístavkovém a v nominativu jmenovacím. Tyto dva typy vyjadřování se často zaměňují. Činitelů, které tuto nejistotu v užívání způsobují, je více a bylo by třeba je podrobně rozebrat a prozkoumat. Zde se však spokojíme jen konstatováním stavu, jak se jeví při namátkovém výběru z několika článků časopisu, který sledujeme. Silně převažuje nominativ jmenovací, a to i po slovech jako město, řeka, o nichž se říká, že se vlastní jméno po nich následující — v tradičních spojeních — skloňuje. Na užití nominativu jmenovacího má zde však vliv to, že jde v převážné většině o jména cizí, málo známá; přitom však někdy jsou mezi nimi i jména, která lze snadno skloňovat a která autoři ve větách skutečně běžně skloňují. Např. Cesta z Napieru do Wellingtonu vede…; ale: po celé cestě až téměř [215]k městu Napier, přístavu na východní straně ostrova, …; do oblastního města Oš; na řece Vachš a Pjandž; nad starobylou pevností Narikala; obyvatelstvo ostrova Tristan da Cunha. I ve spojení s českým vlastním jménem je užito nominativu jmenovacího u jména obec: nebezpečí záplav obce Zahrádky.

Více pozornosti a korektorské péče by bylo třeba věnovat interpunkci, zvláště psaní čárek ve větě jednoduché i v souvětí a psaní pomlček a uvozovek.

Ve větě jednoduché se neoddělují vždy zcela správně čárkou přívlastky a přístavky. Je to jev v odborné i popularizační literatuře dost častý. Např. v následujících větách byly neprávem odděleny čárkou přívlastky těsné: „První list v dějinách kirgizského lidu (,) psaný kirgizsky (,) vyšel r. 1924.“ — „V poměru k počtu obyvatelstva má Japonsko po USA nejvíce přístrojů (,) usnadňujících práci v domácnosti.“ — „Geologické zdroje dalšího velkého ložiska ležícího ve východní části doněcké uhelné pánve (,) převyšují 1 miliardu tun uhlí.“ Naopak zase nebylo vyznačeno čárkou ukončení přístavku ve větě: „Starý Turkmen C. Udajev, hrdina socialistické práce a poslanec Nejvyššího sovětu Turkmenské SSR () pamatuje, jak lidé…“.

Někdy se neprávem oddělují čárkou dlouhé úvodní výrazy, tvořící samostatný úsek i po stránce zvukové; čárka se objeví tam, kde je výrazná pomlka. Např.: „Před výstavbou závlahových zařízení ve vláhově nedostatečně zásobených krajích (,) neskýtala půda ani nejnutnější obživu pro obyvatelstvo.“

Před spojkou než píšeme čárku jen tehdy, uvozuje-li tato spojka celou větu, nikoli uvozuje-li jen slovní výraz; proti tomu se chybuje např. ve větách: nemají však více půdy, než dříve, ale: uplyne mnoho hodin než je zase v příznivé pozici (místo správného: … více půdy než dříve; … mnoho hodin, než je zase…).

V souvětích se objevují potíže s psaním čárek u vět vložených. Vložená věta musí být oddělena čárkou na obou stranách; není tomu tak např. v souvětích: … a vše co s rekreací souvisí bylo budováno…; Vše co bylo podniknuto však nestačí… místo správného způsobu … a vše, co s rekreací souvisí, bylo budováno; Vše, co bylo podniknuto, však nestačí…; za vloženou větou chybí čárka: … ten, kdo žije za 40—70 tisíc lir měsíčně jako ten… místo: … za 40—70 tisíc lir měsíčně, jako ten

Naopak zase nesprávně se odděluje čárkou další vedlejší věta připojená spojkou a v souvětí: „Statistika z ročenky OSN říká, že národní důchod stoupl, a podíl průmyslu … se zvýšil…“ Rovněž nesprávně byly vyznačeny čárky v souvětí se spojkovou dvojicí buď — nebo. Věty měly být čárkami odděleny takto: „Úroveň obyvatelstva [216]je velmi nízká, a to všechno přispívá k tomu, že rolníci vlastnící buď nepatrný kousek půdy, nebo žádnou by se mohli bídně uživit jen…“

Pomlčky klademe ve větě, je-li třeba vyznačit přestávku důrazněji než čárkou. Příslušná část věty však musí pak být oddělena pomlčkami na obou stranách, např. I stará italská bolest emigrace do zahraničí — trvá (nikoli vpředu pomlčka a vzadu čárka).

Pokud jde o pravopis, užívá se v časopise všude nových variant (jen jméno archiv je důsledně psáno s krátkým i místo s í a vymyká se tak celkové pravopisné tendenci), a to i u zeměpisných jmen vlastních. Jen na s. 123 se vloudila podoba rudoarmějec místo správného rudoarmejec. Závažnějším nedopatřením je střídání malého a velkého písmena u podstatného jména Země ve významu ‚nebeské těleso‘. Ve všech spojeních v článku uvedených mělo být písmeno velké. — V příspěvku o Madagaskaru se objevilo jméno rikša v množném čísle psáno s tvrdým y rikšy. Tento způsob psaní je ovšem nesprávný, protože o -i zde rozhoduje měkkost souhlásky š, nikoli zařazení ke vzoru „žena“.

K celkovému hodnocení stylistické a jazykové stránky časopisu nebo vůbec díla patří nejen vytčení záporů, ale i ocenění kladů. V našem případě jsme však chtěli jen upozornit v příkladech na některé nedostatky, a to proto, že jsou to nedostatky, zvláště ve stylizaci a větné stavbě, dosti závažné; a jsou tím nemilejší, že se objevují právě v časopise tak oblíbeném a čteném. Nejsou to přitom nedostatky, které by pramenily z neznalosti zásad mluvnických nebo stylizačních pravidel, nýbrž jde pravděpodobně spíše o nedostatečnou péči, kterou autor i redakce věnuje konečnému znění příspěvků. Při větší pečlivosti by se tyto nedostatky v časopise jistě neobjevily.


[1] Prohlédli jsme více čísel, ale příklady uvádíme jen z tohoto jednoho čísla.

Naše řeč, ročník 46 (1963), číslo 4, s. 211-216

Předchozí Jiří Cejpek: Jazykověda v pražské Lidové universitě

Následující Vladimír Mejstřík: Z 20. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1