Časopis Naše řeč
en cz

Posudek na někoho, nebo o někom?

Jaroslav Machač

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Čtenáři Naší řeči i posluchači Jazykového koutku obracejí se na nás s dotazy o správnosti vazby posudek na někoho, užívané dnes často v odborářském a politickém životě.

V četných dokladech slovníkového archívu Ústavu pro jazyk český nacházíme slovo posudek s významem ‚posouzení, zpravidla odborné, znalecké‘ např. v těchto spojeních: posudek mé první knížky (Machar), mluvilo se o posudcích Máje (Heyduk), posudek našich elaborátů (tisk), posudky o divadlech (Stašek), o francouzských románech (Šalda), četla jsi o mně posudek (Zeyer), posudek o Proudhonovi (překl. Marxe), posudky o Vrchlickém (Machar).

Setkáváme se tu tedy především s vazbou v 2. pádě, jak je to pravidlem u dějových jmen odvozených od přechodných sloves nebo u jmen s nimi příbuzných (posoudit něco — posouzení, posudek něčeho). Této vazby se ovšem užívá zpravidla jen tehdy, je-li předmět děje věcný: posudek knížky, posudek Máje. Jinak by totiž užití 2. pádu vedlo k nežádoucí záměně předmětu děje s jeho původcem. To je jeden z důvodů, proč se u dějových podstatných jmen odvozených od přechodných sloves objevuje vedle vazby s 2. pádem zřetelnější vazba předložková.[1] Je tomu tak i v našem případě. Tak nacházíme vedle sebe doklady posudek knížky, posudek Máje a posudek o románech, posudek o divadlech. Je-li předmětem děje osoba (posuzovat Vrchlického ap.), bývá zpravidla vazba předložková: posudek o Vrchlickém, o Proudhonovi, četla jsi posudek o mně. Druhý pád podstatného jména (posudek Vrchlického,…) nebo přivlastňovací zájmeno (četla jsi můj posudek) jsou v tomto případě dvojznačné.

Slova posudek, často též ve spojení kádrový, odborný, osobní posudek, se dnes užívá ve zvláštním vyhraněném významu ‚morální, politická a pracovní charakteristika jednotlivce‘. A v tomto významu setkáváme se u tohoto slova také s vazbou posudek na někoho. I když jsme doklad o tom v bohatém slovníkovém archívu Ústavu nenašli, víme, že se tato vazba vyskytuje dosti hojně.[2] Nedostatek příslušných dokladů lze si vysvětlit tím, že domovským prostředím této vazby je ta oblast užívání jazyka, kterou slovníkový archív našeho typu ne[56]může v plnosti postihnout. Je to totiž jednak oblast úředního a politickoorganizačního vyjadřování, jednak oblast hovorového jazyka.

Jak vyložit vznik této vazby? Je pravděpodobné, že vznikla v určitém spojení, které se přiřadilo k ustálenému typu spojení analogických. Máme tu na mysli především spojení podat, podávat posudek, v němž se toto slovo vyskytuje velmi často, a obdobná spojení v úředním (právnickém) vyjadřování, totiž podat stížnost, podat žalobu, podat trestní oznámení na někoho. Připustíme-li tuto analogii, není tedy ve spojení podat posudek na někoho řídícím členem vzhledem k předložkovému pádu samo slovo posudek, ale celá slovesně jmenná konstrukce, která se přičlenila ke skupině podobných spojení slovesa podat s podstatným jménem slovesným nebo jiným dějovým jménem. Takových případů je více.[3] Teprve druhotně začalo se samotné vazby posudek na někoho užívat i ve spojeních jiných: vypracovat posudek na někoho, vyžádat si posudek na někoho apod. Při spojení žádat o posudek, vyskytujícím se v písemném styku orgánů kádrové evidence velmi často, přišla nová vazba vhod, neboť posloužila k nahrazení jednoho ze dvou předložkových pádů s předložkou o po sobě následujících (žádat o posudek o někom žádat o posudek na někoho).

O správnosti či nesprávnosti této vazby není možno se přít; je jí potřeba k významové diferenciaci. Skutečnost, že nepronikla do spojení z jiné oblasti (neříká se např. posudek na literární dílo, posudek na nový film apod.), svědčí o tom, že zůstane omezena na pracovní prostředí, v němž vznikla jako paralelní prostředek vedle obvyklé vazby mající širší uplatnění posudek o někom.


[1] Srov. např. Fr. Trávníček, Mluvnice spisovné češtiny II, 1951, s. 1201, § 723, 2.

[2] Stojí za povšimnutí, že malý Příruční slovník česko-ruský z r. 1958 (pro účastníky Lidových kursů ruštiny) uvádí u hesla posudek jen tuto vazbu (přitom nejde o rusismus, rus. otzyv má vazbu o kom, o čem); to ovšem zužuje význam slova posudek.

[3] Srov. např. dát souhlas s něčím a dát souhlas k něčemu; o tom Naše řeč 42, 1959, s. 311n.

Naše řeč, ročník 46 (1963), číslo 1, s. 55-56

Předchozí Libuše Nezbedová: Peliny,

Následující Jiří Blažek: Příslovce dokonce v dnešní češtině a jeho historický vývoj

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1