Časopis Naše řeč
en cz

Dotazovaná zásilka?

Vl. Kondrová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Před nedávnem jsme se zamyslili nad dotazem, s kterým se na nás obrátili pracovníci jednoho národního podniku: Je možno říci Dotazovaná zásilka byla již včera odeslána? Podívejme se tedy na toto spojení blíže. Tvar dotazovaná je přídavné jméno vzniklé z příčestí trpného slovesa dotazovat se. To, že z příčestí trpných tvoříme přídavná jména na -ný, je zjev naprosto běžný a pravidelný u sloves přechodných: zamknout dveře — zamčené dveře, objednat knihu — objednaná kniha, vyřídit žádost — vyřízená žádost. U předmětových sloves nepřechodných je případů daleko méně, ale přesto nám nejsou cizí, např. dosažený cíl (dosáhnout cíle), opovrhovaný člověk (opovrhovat někým), zlořečený (zlořečit komu). Toto poslední slovo má ovšem již víceméně lexikalizovaný význam. I od sloves zvratných, která se nepojí s 4. pádem, jsou přídavná jména na -ný možná, např. obávaný soupeř (obávat se soupeře), vysmívaný člověk (vysmívat se komu), tázaný (tázat se někoho).

Jen zcela výjimečně se však tvoří tato přídavná jména od základů sloves s vazbou předložkovou. Za takovou výjimku bychom mohli pokládat přídavné jméno zmíněný k slovesu zmínit se o někom (něčem), i když tu nemůžeme vyloučit ani vliv přechodného slovesa zmínit někoho, dnes už ovšem poněkud zastaralého. Nemůžeme však již utvořit přídavné jméno na -ný např. k slovesu pohádat se s někým; neříkáme „pohádaný s někým“. Rovněž nemůžeme říci např. „přemýšlený problém“ (k přemýšlet o problému). V odborném jazyce je však tendence k tvoření přídavných jmen tohoto typu velmi silná. Vedle slo[123]ves s vazbou předložkovou, od nichž je toto tvoření neobvyklé, ne-li zcela nemožné, vznikají též slovesa přechodná, od nichž je pak možno tvořit přídavné jméno na -ný. Místo předložkové vazby uvažovat o něčem má odborné vyjadřování v oborech technických a v matematice přechodné sloveso uvažovat např. rovnici — a odtud také náležité uvažovaná rovnice, místo diskutovat o problému je v odborné mluvě často živé spojení diskutovat řešení problému — a odtud také náležitě diskutované řešení. Některá takto nově vznikající přechodná slovesa v odborném vyjadřování již připouštíme, jiná se dosud pokládají za slangová. Např. jeden jazykový koutek v r. 1961 byl věnován slangovému slovesu poptávat něco a jako správná byla připuštěna pouze vazba poptávat se po zboží. Není-li tedy „poptávané zboží“, jak je to s dotazovanou zásilkou?

U slovesa dotazovat se je situace obdobná. Toto sloveso má jednak osobní vazbu s 2. pádem, dotazovat se někoho (na něco, po něčem), jednak, není-li osoba vyjádřena, jen vazbu předložkovou, dotazovat se na něco, po něčem. V prvním případě, kde nejde o vazbu předložkovou, nýbrž o sloveso s osobním předmětem v 2. pádě, je trpná (pasívní) konstrukce možná; a odtud i dějové přídavné jméno: svědek byl dotazován dotazovaný svědek. V druhém případě u slovesa s vazbou předložkovou není možno spojení Dotazovali jsme se po zásilce, na zásilku zaměnit trpnou (pasívní) konstrukcí (neexistuje vyjádření „zásilka byla dotazována“), a nelze tedy souhlasit ani s přídavným jménem dotazovaný ve spojení dotazovaná zásilka. Vyjádření Dotazovanou zásilku jsme již odeslali, s nímž se ovšem leckdy v úzkém pracovním styku setkáváme, je omezeno jen na tyto projevy. V projevech plně spisovných bychom užili vyjádření opisem: Zásilku, na niž se dotazujete (po níž se dotazujete), jsme již odeslali.

Naše řeč, ročník 45 (1962), číslo 3-4, s. 122-123

Předchozí vh: Odsouhlasit

Následující Antonín Tejnor: Několik odborných názvů ze světa motorů