Časopis Naše řeč
en cz

Nové oddělení v Ústavu pro jazyk český

Lubomír Doležel

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Mnohé společenské vědy začínají v současném období při výzkumu používat různých matematických metod a postupů, procházejí, jak říkáme, procesem matematizace. Jazykověda zaujímá v tomto směru mezi společenskými vědami přední místo. Již dříve se občas objevovaly matematické rozbory jazykového materiálu. Avšak teprve v posledním desetiletí vznikl nový jazykovědný obor, matematická lingvistika. I když předmět a metody matematické jazykovědy nejsou ještě bezpečně ustáleny, můžeme přibližně říci, že matematická lingvistika se zabývá výzkumem kvantitativních poměrů v jazyce a v užívání jazyka; takový výzkum ovšem vyžaduje použití matematických metod, zejména statistiky, teorie pravděpodobnosti, teorie informace atd. V marxistické jazykovědě je rozbor kvantitativních poměrů v jazyce spjat s rozborem kvalitativním (strukturním); abychom mohli jazykové prvky počítat, musíme je nejprve kvalitativně určit a vy[105]mezit. Výsledkem matematického rozboru jazyka je stanovení některých důležitých číselných charakteristik, které vyznačují jazyk jako soustavu statistické povahy.

S matematickou lingvistikou je těsně spjat další důležitý obor moderní jazykovědy, tzv. aplikovaná lingvistika. Aplikovanou jazykovědou rozumíme využití poznatků jazykovědného rozboru v nejrůznějších oblastech lidské činnosti a společenské praxe. Zaměření jazykovědy k společenské praxi není ovšem záležitostí nijak novou. Až donedávna se však praktické využití jazykovědných poznatků v podstatě omezovalo na některé oblasti národní kultury a společenské výchovy, zejména při jazykové kultuře a jazykovém vyučování. Pro současný vývoj aplikované lingvistiky je příznačné, že jazykovědné poznatky, výsledky jazykovědného rozboru, nacházejí uplatnění v některých důležitých oborech moderní techniky, zejména v kybernetice, automatizaci a sdělovací technice.

Tyto nové praktické úkoly jazykovědy, napomáhající rozvoji moderní techniky, nezbytně vyžadují zjištění číselných charakteristik jazyka. Tím je dáno sepětí aplikované jazykovědy s jazykovědou matematickou. Tyto dva obory moderní jazykovědy tedy spolu těsně souvisí, ale nelze je ztotožňovat.

Matematická jazykověda v Československu má již určitou tradici. Z pražské školy vzešlo několik studií a kvantitativních rozborů; některé z nich směřovaly k řešení důležitých otázek jazykového vyučování. Z tohoto podnětu původně také vzešlo zatím nejvýznamnější dílo české matematické jazykovědy, nedávno vyšlá slovníková práce J. Jelínka, J. V. Bečky a M. Těšitelově „Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce“.

Nástup moderní matematické jazykovědy u nás je spojen s prací na přípravě strojového překladu, která byla před několika lety zahájena na filosofické fakultě Karlovy university. Skupina mladých lingvistů z oddělení strojového překladu musí při přípravě slovníku a algoritmu pro strojový překlad vyřešit též závažné teoretické otázky použití matematických (a matematicko-logických) metod na rozbor jazykového materiálu.

V posledních měsících vzniklo také v Československé akademii věd středisko matematické lingvistiky. Vědecká rada Ústavu pro jazyk český se rozhodla zřídit od 1. srpna 1961 oddělení pro matematickou a aplikovanou lingvistiku. Tím je vytvořen základní předpoklad k tomu, aby byl soustavně rozvinut matematický výzkum češtiny a připraven důležitý materiál pro nejrůznější praktické využití.

Při skromném personálním vybavení a citelném nedostatku kvalifikovaných odborných pracovníků může zatím toto oddělení plánovat pouze omezenou vědeckovýzkumnou činnost. V první etapě práce si [106]klade za úkol především zjistit na dostatečném materiálu výskyt (absolutní i relativní četnosti) českých písmen (grafémů) a hlásek (fonémů) i jejich kombinací a z této statistiky vypočítat některé základní číselné charakteristiky češtiny, zejména tzv. entropii a redundanci (nadbytečnost). Výsledků tohoto výzkumu bude použito jednak pro připravovanou akademickou mluvnici češtiny, jednak pro potřeby jiných vědních oborů a konečně najdou i značné uplatnění v technické praxi.

Vedle základního vědeckovýzkumného úkolu bude oddělení matematické a aplikované lingvistiky v Ústavu pro jazyk český pečovat o výchovu nových odborných a vědeckých pracovníků pro matematickou jazykovědu. Jako každé akademické pracoviště bude také usilovat o koordinaci práce v oboru matematické a aplikované lingvistiky a podílet se významně na činnosti komise pro aplikovanou lingvistiku, ustavené presidiem Akademie už v r. 1960.

Zřízení nového oddělení v Ústavu pro jazyk český se setkalo s živým ohlasem v naší veřejnosti. Bude třeba překonat co nejrychleji počáteční obtíže, rozvinout vědeckovýzkumnou činnost a předložit veřejnosti co nejdříve první výsledky matematického rozboru spisovné češtiny.

Naše řeč, ročník 45 (1962), číslo 3-4, s. 104-106

Předchozí Blažena Rulíková-Havlová: Rusko-české studie

Následující Kch: Soustředění terminologických prací v Československé akademii věd