Zdeněk Nejedlý — komunista, dědic velkých tradic národa

[In Memoriam]

(pdf)

-

10. 2. 1878 - 9. 3. 1962

 

 

 

 

 

Ztráta za ztrátou postihuje naši kulturu v poslední době. Smrt, která si neúprosně vybírá v generaci průkopníků a pionýrů, zasáhla tentokrát zvlášť drtivě a bolestivě, když k sobě povolala člena ústředního výboru KSČ, ministra, zakladatele a presidenta Československé akademie věd, předsedu Svazu československo-sovětského přátelství, universitního profesora, akademika Zdeňka Nejedlého.

Zdeněk Nejedlý nejenže patřil ke generaci průkopníků, učitelů a mistrů, ale byl již dlouhá léta jejím vůdčím představitelem. Smrtí Zdeňka Nejedlého ztrácí náš národ vynikající osobnost, velikého člověka a bojovníka.

Není možno nechovat obdiv k jeho gigantickému a všestrannému dílu. Již jeho nejranější začátky dávaly tušit příštího mluvčího lidu, kterým se později také skutečně stal a kterým byl po celých více než šedesát let svého veřejného působení.

Hluboký myslitelský talent, houževnatá pracovitost, nekonečné nadšení a přimknutost k národním, lidovým zdrojům kultury pomáhaly mu procházet všechna převratná období, která prožíval, s jasnou hlavou a s jistotou bojovníků v prvních řadách.

Ve své práci spojoval vždy vědeckou důkladnost se schopností výsledky vědeckého poznání popularizovat a přenášet do nejširších vrstev národa. Byla to činnost vpravdě buditelská. Jako historik má Zdeněk Nejedlý nesmrtelné zásluhy v boji o správné hodnocení jednotlivých postav a úseků našich dějin. Tím vykonal čin přímo historický, neboť tak byl dovršen boj za svébytnost naší národní kultury a vytvořen základ pro její další rozvoj.

V díle Zdeňka Nejedlého je zachycena veškerá složitá problematika života české společnosti dvacátého století. Bez jeho díla není možno pochopit plynulý vývoj naší kultury, myšlení, vědy a umění. Málokdo zůstane tak hluboko v srdci našemu lidu jako Zdeněk Nejedlý. Jeho dílo bylo až dosud vždy pro celý národ kompasem a bude jím i v budoucnosti.

Naše řeč, ročník 45 (1962), číslo 3-4, s. 64

Předchozí Zdeněk Tyl: Čtec, či jak jinak?

Následující Eduard Prandstetter: Motor o výkonu 3 kW