Doprava řízena světly

František Daneš

[Články]

(pdf)

-

Dopravní upozornění tohoto typu (jak je uveden v nadpise našeho článku) se mnohdy objevují v podobě poněkud odchylné, totiž Doprava řízená světly. Vzniká otázka, zda je toto druhé znění náležité. Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, musíme především vyšetřit mluvnické rozdíly mezi obojím zněním.

V podobě první, Doprava řízena světly, setkáváme se s tvarem řízena (s krátkým -a na konci); je to příčestí trpné (slovesa řídit). Naproti tomu podoba druhá, Doprava řízená světly, obsahuje tvar řízená (s dlouhým -á na konci); a to už není příčestí, nýbrž přídavné jméno z něho utvořené. Tento rozdíl tvaroslovný (záležející po stránce ryze formální v rozdílu mezi tvary krátkými a dlouhými) má ovšem dosah i pro mluvnickou stavbu výrazů, v nichž je těch tvarů užito. Je známo, že tvary krátké (nejen u příčestí, ale i u přídavných jmen, pokud se jich v těchto tvarech užívá) bývají vždy jen v přísudku; tak je tomu i ve výraze Doprava řízena světly: tvar řízena tu chápeme jako zkrácenou (eliptickou) podobu přítomného času trpného [77]rodu je řízena, a celý výraz tedy za slovesnou větu dvojčlennou s vypuštěným pomocným slovesem (7. pád světly je příslovečné určení vyjadřující původce děje). V podobě plné a s přihlédnutím ke konkrétní situaci, v níž jí bývá užito, by tato věta zněla např. takto: Na tomto úseku je doprava řízena světly. (Že je upozornění formulováno zkratkovitě, je jev zcela běžný, ba příznačný.)

Dříve než posoudíme syntaktickou povahu druhého z obou výrazů, musíme odpovědět na některé námitky, které by bylo možno proti našemu výkladu vznést. Tak např. akad. Fr. Trávníček v Jazykovém sloupku v Tvorbě[1] soudí, že se v složeném tvaru trpného rodu přítomného pomocné sloveso zpravidla nevypouští (výjimkou jsou věty typu On a chválen?, silně citově zabarvené). Je tomu skutečně tak? Věty jako Velitelství NATO zahrnováno protesty, Jihokorejský lid vyzýván k sjednocení země, Mladé africké státy znovu ohrožovány kolonialismem, Japonský parlament střežen policií, Chruščov očekáván dnes dopoledne v New Yorku jasně dosvědčují, že se pomocné sloveso v trpném rodě běžně vynechává i ve větách necitových, a to tehdy, jde-li nám o hutnou, stručnou informaci (jak je tomu právě v titulcích, v různých upozorněních atd.). Podobně se vypouští pomocné sloveso i v čase minulém (Vláda USA znovu varována), a to i u sloves dokonavých[2]: Šest komunistů odsouzeno na doživotí, Pražské jaro slavnostně zahájeno, Javorský poražen (jde tu vesměs o skutečný trpný rod, o význam dějový).

Bez významu pro posouzení naší otázky nejsou však ani ty případy s trpným příčestím slovesa dokonavého, kde nejde o vlastní pasívum, nýbrž spíše o vyjádření stavu vyplynulého z příslušného děje, jako např. Rada bezpečnosti svolána na 23. května, Premiéra odložena na neurčito. (Ovšem ani zde pojetí dějové nebylo zcela zatlačeno, jak to ukazuje možnost doplnit pomocné sloveso nejen v tvaru přítomném, ale i v minulém.) Pro nás je důležitá ta okolnost, že se ani zde nikdy neužívá příčestí v adjektivizované podobě, s „dlouhou“ kon[78]covkou (a že tu jde o dvojčlenné větné výpovědi s podmětem a přísudkem a s aktuálním členěním).

Ve světle těchto skutečností se tedy ukazuje, že věta Doprava řízena světly (s vypuštěným pomocným slovesem) není snad nějak neobvyklá — i když je ovšem funkčně omezena na jisté situace; má plnou oporu v typu Japonský parlament střežen policií a souvisí i s větami typu Premiéra odložena. A naopak musíme konstatovat, že se nikde neshledáváme s podobou, v níž by příčestí bylo v tvaru přídavného jména (tedy nějaké „Odložená premiéra“).

Po této odbočce přistupme k vyšetření druhé z obou podob, Doprava řízená světly. Slovesné přídavné jméno řízená (spolu se svým rozvíjejícím členem světly) tu blíže určuje podstatné jméno doprava jako jeho přívlastek; toto spojení nemá tedy mluvnickou formu věty, je nevětné.

Rozdíl mezi větou Doprava řízena světly a nevětným přívlastkovým výrazem Doprava řízená světly není však jen formálně mluvnický, nýbrž má značný dosah funkční. Každým spojením slov, které má formu věty, něco někomu sdělujeme, je to výpověď, kterou se v konkrétní situaci někdo na někoho obrací s nějakým sdělením (v našem případě se obracejí dopravní orgány na uživatele ulice). Naproti tomu nevětné spojení (Doprava řízená světly) je pouhé pojmenování, nikoli konkrétní sdělení, výpověď; akad. Trávníček v citovaném sloupku výstižně říká, že tu jde o „postižení vlastnosti dopravy“; avšak v dané souvislosti nám nejde o pojmenování nějaké vlastnosti, nýbrž o sdělení, výpověď (o způsobu řízení dopravy).

Poněvadž je vnější rozdíl mezi oběma druhy vyjádření jen zcela nevýrazný, záleží jen v délce koncové samohlásky -a/-á, převeďme si pro větší názornost obě slova do jiného rodu: rozdílu mezi řízena - řízená odpovídá rozdíl mezi řízen - řízený, řízeno - řízené. A jistě je každému jasné, že věta Postup (je) řízen automaticky je něco zcela jiného než přívlastkový výraz Postup řízený automaticky, anebo dokonce, se změněným slovosledem, Automaticky řízený postup (přívlastek je těsněji připojen, celé spojení má ráz terminologický).

Je jistě pravda, že v jistých situacích užíváme někdy i pouhých pojmenování v platnosti sdělení (výpovědi). Tak např. orientační tabulku Národní divadlo nebo Praha - hlavní nádraží chápeme nejen [79]jako pojmenování, nýbrž druhotně, vzhledem k jasné situaci, i jako sdělení pro kolemjdoucí, popř. cestující. Avšak v našem případě jde zřetelně o záměr sdělit řidičům, čím se na daném úseku ulice má doprava řídit; a proto by nebylo vhodné užívat tu onoho druhotného, nevlastního způsobu vyjádření, máme-li k dispozici způsob jiný, pro danou situaci základní a přiměřený, tj. sdělení větné (Doprava řízena světly). Z téhož důvodu jsou vždy jen tímto způsobem stylizována i oznámení typu Premiéra odložena na neurčito (nikdy ne Premiéra odložená na neurčito, nebo dokonce Na neurčito odložená premiéra). O tom, že v dané situaci jde jednoznačně o sdělení (výpověď), nikoli o pojmenování, svědčí i to, že se výraz Doprava řízena světly zřetelně člení na východisko (doprava) a jádro [(řízena) světly — slovesný tvar řízena má charakter členu přechodného].

Do této souvislosti patří ovšem i upozornění typu Přechod (vjezd, východ) zakázán. I ta se leckdy objevují v podobě Zakázaný přechod (vjezd, východ).[3] Akad. Trávníček vyslovil názor, že označení typu Zakázaný přechod jsou zcela náležitá; jde prý tu o přívlastková spojení obdobná jako jsou jiná spojení se slovesným adjektivem, např. dušená játra. Při podrobnějším rozboru se však ukáže, že jsou tu nikoli nepodstatné rozdíly.

Za prvé označení typu Zakázaná cesta fungují zpravidla jako sdělení (výpovědi), což se rozhodně nedá říci o spojeních typu dušená játra; rovněž názvy uměleckých děl (Zaváté stezky ap.), o nichž se Trávníček v této souvislosti zmiňuje, jsou už samou svou podstatou pojmenování [a to i tehdy, je-li jako názvu užito spojení slov, které má primárně platnost výpovědi (Vstanou noví bojovníci)]. Může se pak stát, že máme dvojici názvů, např. Ztracená stopa a Stopa ztracena, v níž oba názvy mají platnost pojmenování, ale druhý z nich si zachovává dějový a výpovědní charakter (mohli bychom tu mluvit o nevlastním nebo druhotném pojmenování).

A za druhé jména jako vjezd, východ… mají význam jednak dějový (abstraktní), jednak věcný (konkrétní); tak např. východ jednak znamená ‚vyjití nebo vycházení odněkud‘, jednak označuje konkrétní místo (obyčejně zvlášť upravené), kudy se vychází (tedy např. nějaké dveře, vrata, bránu apod.). V případě, kdy máme na mysli [80]význam dějový, je jistě na místě užít větného spojení Východ zakázán (tj. „vycházení je tu zakázáno“), nikoli snad přívlastkového spojení Zakázaný východ. Toto druhé spojení, přívlastkové, postihující jistou vlastnost východu, je možné jen ve smyslu konkrétním „toto je zakázaný východ“ (tj. východ = dveře atp.). O to nám však v dané situaci nejde; mluvčí tu přece potřebuje vyjádřit zákaz jisté činnosti, nikoli pojmenovat dveře podle jedné jejich vlastnosti ap. — V případě spojení Zakázaná cesta je situace poněkud jiná; zde zpravidla převažuje význam konkrétní (i když ani význam „chůze, jízda“ nelze vyloučit), a proto tu přívlastkovou podobu nevětnou (a aktuálně nečleněnou) cítíme jako přiměřenou.

O tom, že tu je na místě jen větné vyjádření typu Východ zakázán. svědčí obdobná označení nebo výstrahy, které obsahují podstatná jména s pouze dějovým významem, jako např. Lepení plakátů zakázáno; Návštěvy zakázány (nějaké „Zakázané lepení plakátů“ by asi nikdo nepokládal za správné).

Nepřiměřenost nevětných přívlastkových spojení v dané situaci ukazuje i rozbor z hlediska aktuálního členění. Zatímco spojení větné přihlíží k zapojení výpovědi do situace, a klade proto vlastní jádro sdělení, příčestí zakázán, na konec výpovědi, spojení přívlastkové (pojmenovávací) se požadavkům aktuálního členění nepodřizuje: zůstává strnulým pojmenováním, které ničím nenaznačuje svůj vztah k aktuální situaci. Po této stránce skýtá velmi názorný příklad běžně užívané označení Vstup volný. Musíme je chápat jako větnou výpověď (nikoli jako pojmenování), obdobnou jako je Vstup zakázán, s tím rozdílem ovšem, že zde místo příčestí stojí v přísudku přídavné jméno, a to takové, které nemá krátké tvary; že jde o přísudek (a tedy o větnou výpověď), je formálně vyjádřeno slovosledem. Jestliže tedy dáváme (v příslušných situacích) jednoznačně přednost větnému spojení Vstup volný před pojmenovávacím spojením přívlastkovým valný vstup, stejně je třeba, abychom v týchž situacích užívali větných spojení typu Vstup zakázán (nikoli Zakázaný vstup).

A nakonec ještě poznámku: To, že leckdy proniká na veřejných vývěskách apod. způsob, který jsme v našem výkladu uznali za nevhodný, lze vysvětlit nejen tím, že lidé dostatečně nerozlišují mezi pojmenováním a výpovědí (sdělením); nepochybně tu působí i ta [81]okolnost, že v obecné češtině (zejména v Čechách) příčestí trpná v krátké formě neexistují: mají vždy koncovky dlouhé a splývají tak s přídavnými jmény (byl vyvolanej, bude vyznamenaná atd.). Bez významu není rovněž ani to, že v jazyce běžně mluveném se vůbec trpných vazeb s příčestím užívá velmi omezeně.

---

[1] 12. května 1960; tento sloupek reaguje na můj výklad podaný v Jazykovém koutku v 17. čísle Literárních novin z r. 1960.

[2] V čase přítomném mívá totiž spojení trpného příčestí sloves dokonavých se slovesem být význam většinou stavový, nikoli trpný; ve školních mluvnicích se však i tyto případy uvádějí u rodu trpného (obilí je vymláceno apod.).

[3] Srov. Naše řeč 44, 1950, s. 10-13.

Naše řeč, ročník 44 (1961), číslo 3-4, s. 76-81

Předchozí Jaroslav Kuchař: Marxistická jazykověda u nás v teorii i v praxi

Následující František Trávníček, František Daneš, Bohuslav Havránek: Diskuse k článku Fr. Daneše o správnosti výrazů typu doprava řízená / řízena světly