Časopis Naše řeč
en cz

Samoobsluhy

Miloš Helcl

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pět nových samoobsluh bylo tento měsíc otevřeno v našem hlavním městě, hlásily zprávy v rozhlase i v novinách před vánocemi a množné číslo složeného slova samoobsluha nám dalo podnět k zamyšlení nad fungováním toho, čemu říkáme jazykový systém.

Ze školních mluvnic je nám všem známo, že abstraktní podstatná jména — a k nim patří i jména dějová jako obsluha, mlácení, střelba, sykot, průběh aj. — nemívají množné číslo.[1] Víme však také, že abstraktní podstatná jména se mohou měněním slovního významu stát konkrétními a vyjadřovat buď předmět dějem vzniklý, např. psaní, nebo nástroj činnosti, např. kouření, nebo místo, na němž děj probíhá, např. západ, nebo původce děje, např. vláda, apod. S touto významovou změnou však jde ruku v ruce i zařazení mezi konkrétní podstatná jména po té stránce, že vyjadřují tvarem množné číslo jako odraz skutečného výskytu příslušného konkrétního předmětu ve větším počtu než jeden za dané situace v naší mysli. A protože stejná změna abstraktního jména v konkrétní nastala i u složeného, původně dějového jména samoobsluha (‚obsluhování sebe samého‘), nabývá toto jméno po změně v konkrétum s významem ‚obchod, kde se kupující obsluhují sami‘ docela systémově schopnosti tvořit tvary čísla množného a vyjadřovat tak větší počet předmětů než jeden. [127]Opakovalo se zde tedy totéž, co máme u podstatného jména obchod (vlastně ‚obcházení se zbožím‘), jež nabylo významu ‚místo, kde se prodává zboží‘, a čeho jsme byli svědky nedávno, když se ze zkratkových vlastních jmen podniků jako Masna, Chemodroga, Kovomat, Tep aj. staly obecné názvy obchodů místo dřívějších řeznictví, uzenářství, pekařství, kupectví aj. a když jsme začali chodit do masen, chemodrog, kovomatů atd. Třebaže vlastní jména rovněž většinou nemívají tvary čísla množného, pod tlakem jazykového systému se po uvedené významové změně začaly u nich zcela přirozeně objevovat ve shodě se stavem u jmen obecných. Zajímavé na tomto vývoji je ještě to, že od nesloženého základního slova obsluha tvary čísla množného netvoříme, protože nenabylo konkrétního významu, nýbrž má jen abstraktní význam pojmenování příslušného děje.

Je ovšem ještě také třeba zhodnotit tento nový prvek slovní zásoby po stránce jeho zařadění stylistického. I když jsme výše ukázali, že jak změna abstrakta v konkrétum, tak i vytvoření a užívání tvarů čísla množného jsou u slova samoobsluha jevy systémové, nemůžeme je ještě na základě dokladů o skutečném užívání zařadit mezi lexikální prostředky plně spisovné nebo odborné. Jde tu zatím jen o zkrácení odborného pojmenování obchod se samoobsluhou, vzniklé zkracováním několikaslovných názvů typickým pro mluvenou řeč. Z mluvené řeči pracovníků v distribuci rychle proniklo i do obecné a hovorové češtiny. Proto je také slýcháme v improvizovaných rozhovorech rozhlasových reportérů s pracovníky tohoto úseku distribuce, např. při reportážích o otevření nových obchodů se samoobsluhou, nemají však plné oprávnění v textech oficiálních zpráv a referátů v rozhlase nebo denním tisku.


[1] Srov. např. B. Havránek-Al. Jedlička, Stručná mluvnice česká, 7. vyd., Praha 1958, s. 37.

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 3-4, s. 126-127

Předchozí Karel Sochor: Motel

Následující František Váhala: Psaní názvů nových krajů a okresů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1