Organizační a organizátorský

Jaroslav Kuchař

[Drobnosti]

(pdf)

-

V poslední době se hojně užívá přídavného jména organizátorský, zejména ve spojení organizátorská činnost strany. Máme odpovědět na otázku, zda tu je [307]vůbec přídavné jméno organizátorský — vedle organizační — potřebné, a čím se obě přídavná jména od sebe liší.

Rozdíl mezi oběma přídavnými jmény vyplývá z jejich různého způsobu tvoření. Přídavné jméno organizační je utvořeno od podstatného jména organizaae ve významu dějovém a vyjadřuje vztah k této činnosti, k organizování něčeho. Mluvíme-li o organizačních opatřeních, o organizačním řádu apod., máme na mysli opatření nebo řád týkající se obecně organizace, organizování. — Přídavné jméno organizátorský je odvozeno od činitelského podstatného jména organizátor, tj. kdo něco organizoval, organizuje nebo vůbec má schopnost organizovat. Je tedy významově značně užší než přídavné jméno organizační, opírá se jen o jeden rys organizování, o jeho aktivního vykonavatele, ale zato v sobě obsahuje jistý prvek hodnocení ve smyslu kladném. Mluvíme-li o někom jako o organizátorském duchu, organizátorském talentu apod., zdůrazňujeme tím, že jde o dobrého, schopného organizátora.

Ve spojení s výrazem činnost strany znamená tedy organizační jen ‚činnost s organizováním souvisící‘ (zpravidla se tu má na mysli jen vnitřní činnost stranických složek), kdežto přídavné jméno organizátorský zdůrazňuje, že tato činnost týkající se organizování byla, je nebo má být dokonalá, že si straničtí pracovníci mají počínat jako schopní organizátoři, a to v celém našem hospodářském a kulturním životě.

Slovotvorný rozdíl, který je mezi oběma přídavnými jmény, je tedy podkladem k zřetelnému jejich rozlišení věcně významovému. O potřebnosti přídavného jména organizátorský v uvedeném spojení tedy nemůže být pochyb.

Naše řeč, ročník 42 (1959), číslo 9-10, s. 306-307

Předchozí Karel Hausenblas: Kritika o představeních berlínské opery?

Následující Kvido Hodura, Vladimír Šmilauer: Poznámka k etymologii místního jména Polička