Časopis Naše řeč
en cz

Kritika o představeních berlínské opery?

Karel Hausenblas

[Drobnosti]

(pdf)

-

U slova kritika se vedle spojení s 2. pádem přívlastkovým objevuje v dnešním tisku občas i spojení s předložkovým pádem o něčem. Je to vazba vhodná?

Podstatné jméno kritika ve významu ‚posuzovací a hodnotící činnost‘ má u sebe 2. pád přívlastku, protože předmět v 4. pádě stojící u slovesa — kritizovat něco — mění se v přívlastkový 2. pád při změně řídícího slovesa v podstatné jméno. Podobně je vazba 2. pádu u slov popis něčeho, rozbor něčeho (popisovat něco, rozebírat něco). Slovo kritika však nemá jen význam podstatného jména dějového: posunem se u něho vyvinul i význam ‚kritický referát, kritický článek‘. Přívlastek u slov referát, článek, který udává jejich obsah, stojí v předložkovém pádě: o něčem; přitom u jména referát je tato vazba táž jako u slovesa referovati o něčem (předložkový pád v úloze přívlastku se při změně slovesa v podstatné jméno nemění), u slova článek je pak významovou obdobou. Tento významový posun u slova kritika však ještě není důvodem ke změně vazby. Podobně užíváme např. též výše uvedených slov popis, rozbor, a zůstává u nich vazba s 2. pádem. Jestliže se u slova kritika objevuje někdy též vazba jiná než s 2. pádem, musíme hledat příčinu další. Je nejspíše v tom, že mezi spojeními kritika filmového festivalu a kritika o filmovém festivalu je jemný, ale přece dosti zřetelný rozdíl: spojení první má odstín hodnotící, zejména záporně hodnotící (vytčení nedostatků atd.); na rozdíl od toho určení v předložkovém pádě, o něčem, udává prostě jen obsahovou náplň, co je obsahem kritického článku. Je-li potřebí rozlišovat tyto významové odstíny, měli bychom uznat též odlišnou vazbu.

Naše řeč, ročník 42 (1959), číslo 9-10, s. 306

Předchozí Jaroslav Kuchař: Koupit lístek v Turistovi?

Následující Jaroslav Kuchař: Organizační a organizátorský