Časopis Naše řeč
en cz

Jak skloňovat přejatá podstatná jména na -é?

V. Kondrová

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Tak zněl jeden z dotazů v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český. Vracíme se k této otázce tedy ještě jednou i písemně.

Téměř všechna přejatá podstatná jména, jež uvádějí nová Pravidla českého pravopisu, přizpůsobují se svým skloňováním domácím skloňovacím typům. Výjimkou jsou slova, která se pro své zakončení nemohou zařadit k řádnému domácímu skloňovacímu vzoru, a jež tedy obvykle zůstávají nesklonná. K těmto výjimkám patří i přejatá podstatná jména na -é. Tvoří v češtině nevelkou skupinu, v materiálu Ústavu pro jazyk český jsme jich našli asi 90. Některá z nich jsou ovšem slova velmi řídká, např. habitué, portmoné, souflé, fricassé apod. Z těch, která uvádějí nová Pravidla, jsou skoro všechna rodu středního; rodu mužského jsou jen tři (abbé, atašé, protežé) a rodu ženského jen jediné (chaussée), a to ještě s kolísáním v rodě (je buď rodu ženského, nebo středního). U domácích podstatných jmen máme sice skupinu slov na -é, jež běžně skloňujeme, avšak to jsou zpodstatnělá přídavná jména typu nájemné, vstupné. Zachovala si skloňování adjektivní a nemohla se stát vzorem pro skloňování cizích podstatných jmen na -é. Z přejatých mužských jmen na některá skloňujeme, jiná zůstávají nesklonná. Vlastní osobní jména (André, René aj.) a obecné abbé (jež má v jazyce již dlouhou tradici) se skloňují, stojí-li samo[256]statně, a to podle vzoru „Jiří“. Slovo protežé, ostatně velmi řídké, je nesklonné, u jména atašé se vyskytují tvary nesklonné velkou většinou.

Ze středních jmen na uvedených v Pravidlech tvoří poněkud větší významovou skupinu některé názvy z oboru textilního (např. dublé, piké, lamé, imprimé, moaré, plisé, froté a také glazé), dále některé názvy jídel a poživatin (filé, hašé, pyré, želé, thé, dražé), názvy společenských událostí (soaré, matiné), dále jsou tu slova z nejrůznějších oborů (varieté, kupé, expozé, resumé, turné, komité, defilé, renomé, klišé, relé atd.). Z uvedených jmen středních jsme si blíže všimli slov klišé a relé, abychom zjistili, zda se alespoň v 7. pádě jednot. čísla vyskytuje tvar skloňovaný. V archívu Ústavu pro jazyk český jsme však nenašli ani jeden doklad na tvary skloňované. Zajímavé přitom bylo zjištění, jak se jazyk snaží nepohodlnou nesklonnost odstraňovat. U slova klišé jsme ze zkoumaných asi 300 dokladů našli 7 dokladů (nejmladší z r. 1939 u K. Bednáře) na skloňování množného čísla podle vzoru „kuře“ (klišata, klišat, klišaty). Z posledních let však již doklady nejsou. Vedle toho je několik dokladů na zdrobnělinu klišátko. Rovněž u slova relé se v poslední době (doklady z r. 1955, 1956) šíří zdrobnělá podoba relátko, jejíž sklonění nečiní potíže. Tam, kde v dokladech bylo užito 7. pádu, bylo to vždy ve spojení s přídavným jménem nebo zájmenem, kdy pád je vyjádřen koncovkou přídavného jména nebo zájmena a podstatné jméno samo zůstává nesklonné. (… antény jsou střídavě spojovány klíčovacím relé, … poděkoval obvyklým slovním klišé… apod.). Ačkoli nepokládáme za nemožný tvar 7. pádu na -m alespoň u středních jmen s významem konkrétním (např. filém, kupém, varietém), zdá se, že se jazyk u středních jmen na do skloňování nenutí. Kde je nutno, pád vyjádřit, užije vždy raději spojení přívlastkového.

Tento výklad se ovšem netýká přejatých středních jmen na -e (např. finále), jež se snadněji přizpůsobují skloňování domácích jmen (podle vzoru „moře“) a u nichž 7. pád s koncovkou -m je dosti častý.

Naše řeč, ročník 42 (1959), číslo 7-8, s. 255-256

Předchozí Zd. Hrušková: Zeměměřictví a zeměměřičství

Následující Leonid I. Rojzenzon (Samarkand): Věty vyjadřující postupné rozvíjení děje

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1