Časopis Naše řeč
en cz

Psaní názvů ústředních a jiných výborů

František Váhala

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nová Pravidla přinášejí o tom dost rozsáhlé poučení v § 143 a 145, a přece stálé dotazy na jejich psaní dosvědčují, že tazatelům nestačí. Všechny mají nakonec jedno společné, jež se dá vyjádřit otázkou: Proč se píše Ústřední národní výbor hl. města Prahy, Krajský národní výbor v Pardubicích s počátečním písmenem velkým, avšak ústřední výbor Národní fronty, ústřední výbor Odborového svazu zaměstnanců v dopravě, krajský výbor KSČ, krajský výbor Národní fronty, krajský výbor Odborového svazu zaměstnanců v dopravě apod. s počátečním písmenem malým?

Důvodem pro dvojí psaní ústředních, krajských aj. výborů je skutečnost, že u nich jde o dvě různé kategorie institucí. Ústřední národní výbor, krajské národní výbory atd. jsou nejvyšší správní instituce hlavních měst republiky, krajů atd. Jestliže tyto původem sice druhové názvy individualizujeme jako instituce jedinečné v oficiálním jejich názvu (může to vyplývat z kontextu nebo to může být vy[191]jádřeno tím, že k názvu připojíme i jméno sídla národního výboru), píšeme je, stejně jako vlastní jména, s počátečním písmenem velkým. Např. Ústřední národní výbor v Bratislavě, Krajský národní výbor v Pardubicích, Obvodní národní výbor v Praze 12, Okresní národní výbor v Novém Jičíně, Městský národní výbor v Mariánských Lázních, Místní národní výbor v Loučce. Z toho ovšem zároveň vyplývá, že neužijeme-li těchto názvů národních výborů v celém oficiálním znění, anebo není-li uvedeno sídlo ani nevyplývá-li oficiálnost názvu jasně z celého kontextu, píšeme je jako každé jiné pojmenování druhové s počátečním písmenem malým: krajský národní výbor nemohl rozhodnout s konečnou platností apod.; malé písmeno píšeme vždy, užijeme-li takového jména v čísle množném: byla svolána schůzka všech předsedů krajských národních výborů atd.

Všechny ústřední výbory ostatní, a rovněž tak krajské atd., jsou jenom složkou nebo orgánem — třeba řídícím v okruhu své působnosti — jedinečné instituce, jejíž oficiální název s velkým počátečním písmenem bývá připojen, např. ústřední výbor Národní fronty, městský výbor Odborového svazu zaměstnanců školství, vědy, umění a tisku, krajský výbor Odborového svazu zaměstnanců v dopravě atd. Názvy složek a orgánů institucí píšeme s počátečním písmenem malým; jejich jednoznačnost i jistá oficiálnost je totiž dostatečně vyjádřena tím, že obsahují oficiální název instituce, k níž přísluší. Je ovšem samozřejmé — a uvádíme to jen pro úplnost —, že velké počáteční písmeno budou mít tyto názvy na tabulkách, v hlavičkách dopisů apod., neboť začátek nápisů atd. musí začínat s velkým začátečním písmenem.

Naše řeč, ročník 42 (1959), číslo 5-6, s. 190-191

Předchozí Jaroslav Kuchař: Hledáme tři sta nových průvodčí

Následující Petr Zima, Milan Romportl: Výslovnost slova kosmický