Časopis Naše řeč
en cz

Dialektologie na moskevském slavistickém kongresu

J. B. (= Jaromír Bělič)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V souhrnné zprávě o IV. mezinárodním sjezdu slavistů v Moskvě, otištěné v minulém čísle Naší řeči (s. 57—61), jsme naznačili, že otázkám slovanské dialektologie a metodám zkoumání nářečí byla na sjezdových jednáních věnována zvláštní pozornost.

Velký význam pro veškerou slavistiku má zejména návrh, ke kterému bylo několik referátů (R. I. Avanesov, S. B. Bernštejn, Z. Stieber) a který byl podrobně prodiskutováván, na vypracování slovanského jazykového atlasu. Bude to podnik, k němuž se musí spojit jazykovědci ze všech slovanských zemí (a zčásti i sla[104]visté z oblastí sousedících se slovanským územím) a jehož provedení si vyžádá velkých příprav teoretických; přináší totiž metodickou problematiku zcela novou, protože dosud neexistuje žádný atlas skupiny příbuzných jazyků. Již v referátech a v diskusích na sjezdu bylo zdůrazňováno, že slovanský jazykový atlas — na rozdíl od atlasů jednotlivých jazyků — musí být pojat více z hlediska vývojového. Není pochyby o tom, že jeho vypracování přinese závažné poznatky pro slovanskou srovnávací mluvnici i pro studium vývoje slovanských jazyků a nářečí v závislosti na vývoji společenském.

Ještě na sjezdu byla ustavena a hned začala pracovat mezinárodní komise pro přípravu atlasu (předseda R. I. Avanesov z SSSR), jejímiž členy jsou za Československo akad. Bohuslav Havránek, akad. Frant. Trávníček, Jaromír Bělič, Eugen Pauliny, Jozef Štolc a jako náhradník Eugen Jóna. Českoslovenští členové pak tvoří jádro dílčí komise československé, která v kontaktu zvláště s jazykovědci sovětskými a polskými rovněž již započala s přípravnými pracemi teoretickými.

Vedle problematiky slovanského jazykového atlasu se projednávaly na moskevském sjezdu i jiné otázky dialektologické práce. Tu měl hlavní referát František Trávníček, Zásady monografického popisu jednotlivých slovanských lidových dialektů; zdůraznil v něm potřebu zkoumat jednotlivá slovanská nářečí se zřetelem k příslušnému jazyku spisovnému i k ostatním nářečím daného jazykového celku a na materiále z českých nářečí ukázal, které jevy především zasluhují pozornosti; zvlášť vyzvedl nutnost systematického zkoumání nářeční skladby. — Jaromír Bělič pak v „situační zprávě“ Stav a úkoly české dialektologie vytyčil jako nejdůležitější naše úkoly přípravu jazykového atlasu českého a zároveň další plánovité vypracovávání nářečních monografií lokálních i regionálních z různých částí jazykového území; se zřetelem na projekt slovanského jazykového atlasu zdůraznil nezbytnost promyšlené koordinace veškeré práce.[1] — V diskusi k referátu akad. Trávníčka zdůraznil Václav Křístek, že při zkoumání místních nářečí nelze pomíjet ani tzv. nářečí vrstvová.

Velký zájem vyvolal též ruský referát V. I. Borkovského o významu nářečních jevů pro zkoumání historické syntaxe východoslovanských jazyků. Z naší strany vystoupil v diskusi Bohuslav Havránek, který upozorňoval, že u zjištěných forem je nutno uvádět i jejich význam, a ukazoval, jak v historické syntaxi pomáhá též studium variant v starých rukopisech.


[1] Referát Trávníčkův i Běličův v plném znění viz ve sborníku Československé přednášky pro IV. mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě, Praha 1958, s. 209—214 a 197—208.

Naše řeč, ročník 42 (1959), číslo 3-4, s. 103-104

Předchozí Alois Knop: Dvě nové monografie z oblasti moravských nářečí

Následující Pavel Jančák: Závěrečná dotazníková akce při výzkumu českých nářečí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1