Časopis Naše řeč
en cz

Příjmení Procházka jako označení navrátivšího se zběhlého poddaného

Vladimír Procházka

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pozemková kniha panství Hrádek nad Sázavou neboli Komorní Hrádek (Státní ústřední archív — odd. Archív země České, PK Kostelec nad Černými lesy 229) obsahuje v několika zápisech z třicátých let 17. století zajímavý doklad významu příjmení Procházka, jenž by mohl dobře vysvětlit hojné rozšíření tohoto jména.

Podle zápisu z r. 1621 byl převeden ve vsi Hradci u Ondřejova mlýn vedený pod č. 4 z Víta Mlynáře Propasti na vdovu po něm Annu, syny Víta, Jana a Mikuláše, svobodnou dceru Alžbětu a provdané dcery Evu a Annu (f. 422a). Usedlost převzal nejstarší syn Vít Propastský, jenž ji r. 1628 převedl na bratra Jana za 125 českých kop grošů, z nichž 25 kop zaplatil Jan jako závdavek a zbytek sumy měl splácet ročně po 3 kopách (f. 423 b). Jan Propastský však už r. 1629 nezaplatil roční splátku gruntovních peněz a r. 1630 se ujímá držby mlýna a pily Adam Křepelka, jenž je získal za pouhých 100 čes. kop, takže statek „jest laciněji prodán nežli jej Jan Mlynář měl vo 25 kop gr. čes., kteréž on škodovati lotřík musí“; důvodem změny v osobě držitele však nebylo pouhé nedodržení platební lhůty splátky, nýbrž fakt, že Jan z gruntu zběhl, že „jest z gruntův zradil a po sobě nemálo dluhův zanechal“ (f. 424a). Neutekl však navždy; r. 1640 se vrátil a usedlost převzal znovu. Pozemková kniha o tom praví: „Jan Propastský, prve z téhož mlejna zběhlý, zase se navrátil a podle smlouvy ujal a koupil ten mlejn od Adama Křepelky za summu 200 kop míš.“, tj. 100 kop českých (f. 424b). Počínajíc pak rokem 1641 zní text zápisů o plnění gruntovních peněz tohoto navrátivšího se zběhlého poddaného stereotypně: „Jan Procházka položil…“ a to se opakuje až do r. 1654 (f. 425a), kdy bezprostřední sled zápisů v knize končí. Připojen je toliko daleko pozdější záznam z r. 1710 o tom, že tento statek přejímá Jan Janovský, protože „Jan starší Propadský nebožtík tento grundt po smrti nebožtíka otce svého Jana Propodského (tj. našeho Jana Procházky) bez zápisu přistoupil a ten 42 léta pořad zběhlý užíval“ (f. 425b). Z tohoto textu vyplývá, že po smrti Jana Propastského-Procházky se jeho dědici vrátili k starému rodovému jménu a že příjmení Procházka bylo tedy zřejmě jeho osobním přídomkem, daným jeho zvláštními osudy.

[112]Dosavadní naše doklady znají jméno Procházka jako označení řezníků na Chodsku, kteří chodili krajem a nakupovali dobytek (o tom psala Naše řeč již několikrát: 6, 1922, s. 253; 9, 1925, s. 29 a 18, 1944, s. 166). S naším případem spojuje tyto doklady skutečnost, že tu jde o označení nestálého pobytu, pobytu mimo běžné sídlo. Zprávy z Chodska jsou ovšem jen informacemi zachovanými ústní tradicí, zatím co náš doklad, i když ovšem ojedinělý, je čerpán z pozemkové knihy, významného to pramene v této době. Příjmení Procházka jako označení navrátivšího se zběhlého poddaného aneb snad zběhlého poddaného vůbec má také daleko širší dosah sociální a v něm by nepochybně mohla tkvít příčina hojného výskytu tohoto jména. Ovšem teprve případné doklady další, jež ostatně mohou osvětlit i jiné, příbuzné nebo zcela odchylné významy tohoto příjmení, budou moci vytvořit pevnější základnu pro závěr obecné povahy.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 3-4, s. 111-112

Předchozí Miroslav Roudný: Dálnopisovat a dálnopsát

Následující Zd. Hrušková: Orlická přehrada — u Orlíka, nebo na Orlici?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1