Časopis Naše řeč
en cz

Z našich novin

František Váhala

[Drobnosti]

(pdf)

-

V tomto dvojčísle si všimneme několika jevů, které jsme vybrali z řady jazykových nedostatků jednoho čísla Zemědělských novin (z 2. listopadu 1957, č. 263). Volba právě tohoto čísla je zcela náhodná; potvrzuje nám to, že na jazykové nedostatky narazíme dosud opravdu v každém čísle kterýchkoli novin.

Když jsme v dvojčísle 7—8 loňského ročníku omlouvali chyby v psaní čárek v Mladé frontě, bylo nám to vytčeno jako přílišná blahovůle, protože náležité psaní čárek napomáhá správnému pochopení [105]textu. Proto dnes začneme právě tímto jevem. Z řady případů vybíráme jen jeden typický, v němž se však běžně v novinách chybuje. Je to nesprávné oddělování čárkami tzv. těsného rozvitého přívlastku stojícího za svým podstatným jménem. Příklad, který uvedeme, je velmi názorný: Např. u vojtěšky není lehké říci, zda-li (!) nám kultura, ponechaná z prvé seče, dá lepší výnos semene než kultura, ponechaná ze seče druhé (s. 5). Platí zde zásada, že čárkami oddělujeme jen přívlastek volný. Rozeznat přívlastek volný od přívlastku těsného není zpravidla těžké: jestliže můžeme přívlastek vynechat, aniž se poruší smysl věty, pak je to přívlastek volný a ten se čárkami odděluje. Zkusíme-li to v naší větě, dostaneme nesmyslné tvrzení, že „u vojtěšky není lehké říci, zda-li kultura dá lepší výnos semene než kultura“. To je důkaz, že oba přívlastky jsou těsné (těsné přívlastky nemůžeme vynechat), a ty se čárkami neoddělují. Další příklady jistě není třeba uvádět. (Psaní zda-li je opravdu elementární pravopisná chyba, která by se v ústředních novinách vyskytovat neměla.)

Z pravopisných jevů připomeneme ještě dva: Jeden je ve větě V těchto oblastech se nedostatečně využívalo TEKů (s. 1). TEK je značka strojů na vyorávání brambor, která vznikla z prvních písmen názvu traktorový elevátorový kombajn; tento sovětský stroj vyrábíme v licenci. Jestliže této značky-zkratky užijeme jako zkratkového slova a skloňujeme je, pak je píšeme, má-li povahu vlastního názvu, jen s prvním velkým písmenem (Tek, podobně jako Roh, Tep aj.); užijeme-li ho však dokonce v množném čísle, pak je chápeme jako slovo obecné a musíme je psát i s prvním písmenem malým. Je to ovšem vyjádření nespisovné, a proto je lépe označit je uvozovkami (nedostatečně se využívalo „teků“). Pro úvodník bychom však doporučovali spisovné vyjádření: … nedostatečně se využívalo vyorávačů brambor značky TEK.

A ona druhá pravopisná chyba (je-li ovšem v tomto případě pravopisná) je ve větě Hledali se důvody, hledali se i výmluvy (s. 6). Byla-li ona sportovní zpráva, v níž se tato věta vyskytuje, napsána původně slovensky a pak jen mechanicky převedena do češtiny, byly by ony chyby vysvětlitelné právě slovenským pravopisem (hľadali), jinak se však omluvit nedají.

Nyní několik nedostatků jiného druhu: na s. 5 např. čteme, že jadrné krmivo obdrží dojnice v dojírně a mladý skot ve žlabu. Obdržeti znamená podle akademického Příručního slovníku ‚dostati, získati, oč se usiluje, žádá, stojí apod.‘ Obdržíme byt, vyřízení žádosti, odpověď na urgenci, dopis atd. Proto není dobře možné užít tohoto slovesa o dobytku, nehledě ani na to, že z hlediska slohového je to vyjádření neživé, papírové.

[106]Na téže s. 5 se píše, že Sedlčanský okres je z bramborářských okresů, které vedou intensivní boj proti mandelince bramborové. Správně bychom řekli, že Sedlčanský okres je jedním z bramborářských okresů… atd. Je to pěkný příklad toho, jak strach z tzv. germanismů vede vlastně k jazykové neobratnosti. Není totiž germanismem vyjádření s číslovkou jeden (jeden z okresů) — v takovýchto stylizacích zcela běžné — nýbrž naopak je to starý český způsob vyjadřování, v němž má číslovka jeden dokonce svůj původní číselný význam.[1]

V souvětí Pro naše zemědělství vyrábíme stroje složité, které vyžadují velké odbornosti při jejich údržbě a které nesnesou hrubé podmínky, ve kterých pracují (s. 5) je problematické užití zájmena jejich. Stavba věty by tu totiž vyžadovala zájmeno zvratné: při své údržbě. Nejlépe by tu ovšem bylo zájmeno vůbec vynechat a celé souvětí — dosti toporné — přestylizovat.

Na první straně pod obrázkem z výstavy čteme v tzv. podtitulku: Na výstavě … jsou bohaté exposice rostlinné a živočišné výroby, mechanisace, výstavby JZD, státních statků i lesů a výrobky průmyslových závodů celého okresu. Jak máme této větě rozumět? Rozebereme-li ji mluvnicky, není jasné, zda v přívlastku slova exposice jde o dvojnásobnou vazbu tzv. 2. pádu předmětového (1. rostlinné a živočišné výroby atd…, 2. JZD, státních statků a lesů), nebo zda tu jsou vedle sebe postaveny 2. pád předmětový (rostlinné a živočišné výroby) a 2. pád podmětový (JZD, státních statků a lesů). Zkrátka nevíme, kdo tu vlastně vystavuje, a my bychom si přáli zejména pod obrázkem informaci zřetelnou.

A konečně z první strany vytkneme ještě jednu nápadnou nesprávnou vazbu: ztroskotání iluzí v rolnické strany. Slovo iluze má vazbu s předložkou o (iluze o něčem). Nenáležitá předložka se tu objevila proto, že autor chápe iluzi jako ‚klamnou víru‘ v něco (tedy nikoli jako ‚klamnou představu‘), a užívá proto u slova iluze stejné vazby, jakou má slovo víra. Jde tu tedy o nesprávné míšení vazeb.

Některé nedostatky jsou v jazyce a stylu novin opravdu základní a v Zemědělských novinách, listu jinak dobrém, by se vyskytovat nemusily. Jedním z nich je např. užívání zájmena tento, tato, toto bez podstatného jména (v absolutním postavení), např. v těchto větách: Kromě toho se ještě zavázali, že rozšíří ornou půdu o 5 hektarů. Dávají tímto příklad ostatním družstvům v okrese (s. 1; zde stačí říci: Dávají tím…). Pozvali si (Němci) sovětské trenéry a dvouletá činnost těchto je vskutku na representantech NDR vidět (s. 6; správně: a jejich dvouletou činnost…).[2]

[107]Vytknout bychom mohli i neústrojné, nezdůvodněné slangové vyjadřování. Např. (s. 5) Dosavadní mechanisace nemůže zabezpečit úkoly, stanovené druhým pětiletým plánem (opět ta nesprávná čárka!). Zabezpečit úkol řekneme spisovně ‚zajistit splnění úkolu‘; to je vyjádření jistě srozumitelnější. A podobně Rovněž i zde se projevuje nedostatečná organisace správného zaměření jednotlivých prací a rozdělení strojů… (s. 1). Čtenář se jistě zeptá s námi: co je to organizace … zaměření … prací? Někdy nás právem udiví i přílišná odbornost vyjádření, např. ve větě že v kraji je jistě několik set JZD, kde se členská základna rozšířila na celou obec (s. 5); čtenář by jistě uvítal prosté … do nichž vstoupili všichni rolníci v obci nebo jiné podobné vyjádření.

Zvláštní pozornosti by zasloužil i styl sportovní rubriky, v níž nalézáme i takovéto stylizace, o nichž naprosto není možno říci, že jsou spisovné: Velmi dobře se držel i mladý Gajdoš, jemuž měla vyjít hrazda, a měli jsme vítězství v kapse. Ona nepravá věta vztažná (jemuž měla vyjít) je typicky novinářská. Mimochodem: tato poslední věta je z článku Další krutá lekce gymnastů; lekce (nebo také poučení, naučení apod.) bývá trpká, to už je přímo ustálené spojení. Užití příliš expresívního přívlastku krutý není obsahem článku nijak zdůvodněno.


[1] Viz např. Jos. Zubatý, Jeden z nejlepších lidí, Naše řeč 9, 1925, s. 1—7.

[2] Srov. výklad o tom v Jazykovém koutku Čs. rozhlasu (První výběr) 1949, s. 150n.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 3-4, s. 104-107

Předchozí Jaromír Bělič: Školní vydání Pravidel

Následující Zd. Hrušková: Viník, vinice, cenina

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1