Časopis Naše řeč
en cz

Novinářská čeština

František Váhala

[Drobnosti]

(pdf)

-

Mnoho dnešních čtenářů novin je přesvědčeno, že najdou jazykovou chybu na každém místě novin, na které poněkud soustředěněji upřou zrak. Tak zlé to však s novinářským jazykem přece jen není, i když najdeme jazykové nedostatky v každém čísle kterýchkoli našich novin. A nedají se všechny omluvit nebo vysvětlit chvatem novinářské práce. Ostatně posuďte s námi několik příkladů takových nedostatků (zdaleka ne všechny), které jsme našli v jednom čísle Mladé fronty (z 30. července 1957).

Nevěnujeme pozornost chybám čistě pravopisným, zejména chybnému kladení rozdělovacích znamének; právě to se dá ještě nejspíše omluvit. Ale jedna věc je tu přece jen nápadná: důsledné psaní Festival s vel[245]kým počátečním písmenem. Jiné naše deníky tak nepíší, a právem, protože poměr oficiálního názvu této slavnosti mládeže (VI. mezinárodní festival mládeže v Moskvě) a názvu zkráceného (festival) je tu stejný jako třeba názvů I. celostátní spartakiáda v Praze a spartakiáda (a obdobně je tomu u názvů, jejichž součástí jsou slova olympiáda, olympijské hry, kongres, sjezd, slet a pod.). Je totiž ustálenou zvyklostí v češtině, že neoficiální stručné pojmenování takové události pouhým základním jménem názvu píšeme s počátečním písmenem malým. Možná však, že Mladá fronta — jako deník mládeže — chce odchylným způsobem psaní zdůraznit význam festivalu pro mládež celého světa. Anebo — což je pravděpodobnější — prostě napodobuje psaní cizí, na př. ruské.

Mimo to klademe si otázku, zda jde o pouhé tiskové nedopatření, či o skutečnou chybu ve zprávě o Letnicích mládeže na Radhošti (str. 3): Účastnili se jich tisíce chlapců a děvčat… Nevyplývá tato chyba z úvahy, že mužský rod životný (chlapci) má přednost před středním (děvčata), a dokonce, když sloveso stojí před podmětem atd.? Zde však je podmětem slovo tisíce, neshodný přívlastek nerozhoduje o mluvnické shodě přísudku s podmětem, a proto byli bychom si tu přáli číst: Účastnily se jich tisíce chlapců a děvčat.

Řada nedostatků se týká skloňování vlastních jmen. Takovou chybou je na př. nesprávné užití t. zv. nominativu jmenovacího ve výraze Z hlavního města dávné říše Inků Cuzco (s. 1), což zní tak, jako bychom řekli Z hlavního města Československa Praha. Proto jako řekneme zcela přirozeně Z hlavního města Československa Prahy, tak je nutno se vyjádřit i v našem případě: Z hlavního města dávné říše Inků Cuzca. V téže zprávě „Z Cuzca do Moskvy“ překvapí 7. pád s Faustinem Alvaredo. Jméno Alvaredo přece neskýtá skloňovací potíže, není proto důvodu je neskloňovat; náležitý tvar je tedy s Faustinem Alvaredem. Skloňují se i čínská osobní jména; ostatně jméno Čej Bin je tu skloňováno pravidelně, ale Mu San-siu nikoli (s. 6), patrně proto, že končí na samohlásku -u. Ale i ono se má skloňovat, jeho 2. p. zní Mu San-siua (pravidelně podle vzoru „pán“). Srbocharvátská jména na -ac v nepřímých pádech toto -a- vypouštějí; tedy Šekularac — Šekularce (nikoli Šekularace).

Zbytečný je jistě i rusismus Rostovčanka místo českého Rostovanka; v češtině si tvoříme jména obyvatelů měst příponou -an (Rostov-an) a nepřejímáme hotová cizí jména. Právě tak bychom rádi četli přechýlené jméno Serafina Angelesová (a nikoli Angeles).

Pěkným příkladem toho, jak novinářská šablona může dát vyjádření i zcela jiný smysl, je tato věta (ve zprávě „Ze zápisníku Veřejné bezpečnosti“): Na křižovatce Slezské a Kolínské ulice v Praze 12 porazil v 10 hodin motocyklista chodce, který byl zraněn. „Je opravdu trestuhodné srážet zraněné chodce,“ řekne si jistě čtenář. Jenže tento text je školským příkladem souvětí s t. zv. nepravou větou vztažnou, tak oblíbenou [246]v novinářské češtině. Normální spisovné vyjádření dá větě zcela jiný smysl: Na křižovatce … porazil motocyklista chodce a zranil ho.

Za povšimnutí stojí i několik stylistických neobratností. Tak především věta: Za půl roku vedle stovek nových organisací také několik desítek ubylo (s. 4). Tím se chce říci, že za půl roku několik stovek organisací přibylo, ale vedle toho i několik desítek jich ubylo. Chyba je však v tom, že příslovečný výraz vyjadřující první skutečnost může být uváděn ve vztah k slovesu (ubylo), které významově i mluvnicky souvisí jen s výrazem vyjadřujícím skutečnost negativní; může tedy svádět k chápání, že ubylo několik stovek nových organisací a vedle toho i několik desítek (starých?).

Nebo jiný příklad: (Fotbalisté) nastoupili v pondělí po skončení slavnostního zahájení her ve velké aréně Stadionu V. I. Lenina v Lužnikách proti mužstvu Egypta (s. 6). Tato věta nás nechává na pochybách, zda ve velké aréně byly zahájeny hry, či zda v ní nastoupili fotbalisté proti Egyptu. Vzniká tu t. zv. falešná větná dvojice. Chyba se snadno odstraní změnou pořádku slov: V pondělí po skončení … nastoupili ve velké aréně … proti mužstvu Egypta. Takový je totiž pravý smysl věty. Ale ještě jedna věc se nám v ní nelíbí: výraz po skončení slavnostního zahájení her. Zaráží tu především sám významový protiklad sloves skončit — zahájit, spojených v jednom výraze. A vedle toho tento jmenný výraz se stal užitím dvou podstatných jmen slovesných zbytečně přetíženým, těžkopádným. Ve zprávě nebo v reportáži je jistě lépe říci: po slavnostním zahájení her; je to prostší, zřetelnější a stylisticky vhodnější.

Přiznáme se, že nejsme spokojeni ani s takovou stylisací, třebaže mluvnicky správnou: (Za vlajkonoši) jdou první čety mezinárodních přátelských her — Australané (s. 6). Spojení čety … her je jistě naprosto neobvyklé. — Jiný příklad: Pak přicházejí ke slovu gymnasté se svým vystoupením. Nebylo by lépe říci buď: Pak přicházejí ke slovu gymnasté, anebo Pak vystoupili gymnasté? — A do třetice kousek poetického pathosu ze sportovní rubriky: III. mezinárodní sportovní hry učinily první krok k branám slávy, krásy a přátelství! Není to trochu chtěné, křečovité?

Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 7-8, s. 244-246

Předchozí Jaroslav Machač: Polopatismus

Následující Zd. Hrušková: Skloňování některých afrických jmen

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1