Časopis Naše řeč
en cz

Sbírejme válečná slova

[Drobnosti]

(pdf)

-

Válka způsobila převrat nejen v poměrech politických a hospodářských, ale zasáhla svou tíhou do všech projevů lidského bytí, změnila život národů, společenských vrstev i jednotlivců. Spousta lidí byla vytržena ze svého povolání, z kanceláří, z učeben, z dílen a obchodů a vržena na celé roky do zákopů, na nejrůznější bojiště od západu evropského až na nejzazší východ asijský. Jejich způsob života se na léta až do kořene změnil, množství nových představ, nových a mocných dojmů zaplavilo jejich duše. Přicházeli do styku s tisícerými věcmi dotud neznámými, které s sebou přinesla válka a pobyt v cizích krajích, ocitali se v tisícerých situacích, o nichž se jim do války ani nesnilo. A neméně hluboké otřesy a převraty způsobila neblahá, pětiletá vojna i v životě těch, kteří zůstali doma, u svých rodin, ve svých povoláních. Jejich zájem stržen byl na dlouhou dobu k věcem, jimiž [17]se plnily noviny a dopisy z bojišť, ze zákopů, z etap, z celého toho ohromného dějiště války. I v jejich životě, třeba nebyl přímo zasažen hrůzami války, zanechala válka hluboké stopy, zasahujíc do něho na místě nejcitlivějším, v péči o chléb vezdejší. Poměry zásobovací, nákupní změnily se podstatně, starosti o to, co jísti a čím se odívati, zatlačovaly všechny ostatní starosti do pozadí.

Je přirozeno, že všechny tyto poměry a otřesy zanechaly stopy i v jazyce, který jest výrazem života. Se všemi těmi novými a nebývalými poměry, dojmy, věcmi, zřízeními, styky atd. navalila se do jazyka i spousta nových slov, jichž bylo třeba na jejich označování, slova, jež vznikala doma a jež přinášeli s sebou příslušníci našeho národa z bojišť a ze zemí cizích, slova, která se rodila sama, v ústech lidu, i slova, jež vědomě tvořili jednotlivci v kancelářích, v redakcích, v knihách, v poli a j., slova domácí i cizí, často zkomolená a českému uchu přizpůsobená, slova i rčení dobrá i pouhé napodobeniny slov a rčení cizích. Jen namátkou možno sebrati celou kytici zbrusu nových slov, jichž před válkou nebylo; válka nás seznámila s ponorkami, s náporem, se skvrnivkou, se zázemím, podvýživou a pod., vytvořila »keťasa« se všemi jeho odvozeninami (keťasovati, keťaský), přinesla nám darem různé ty -enky, od chlebenek až do tabáčenek a j. Tíseň zásobovací zlidovila slovo »aprovisace«, vtiskujíc mu zároveň významy nové (na př. míti dost aprovisace, t. j. potravin, tlačit se v aprovisaci, t. j. v aprovisační kanceláři), rozšířila slovenské a moravské »batoh« ve tvaru »baťoch« (s baťocháři), dala mnohým slovům starším nebývalé významy z příčin buď známých, jako při slově »odpoutání«, nebo neznámých dosud, jako při rozšířeném vojenském názvu »ulejváků« a »ulejvání«. Před válkou nikdo by byl nerozuměl větě, že u aprovisace je »fronta« nebo že žena »stála od pěti hodin na mléko«. A to je jen nepatrná ukázka výrazů nejobyčejnějších, vzniklých v poměrech našich, celkem přece jen normálních; oč bohatší kořist bylo by možno nasbírati tomu, kdo prožil válečná léta v zákopech, v etapách, v poli! Jaké bohatství slov zrodilo se asi v životě našich sibiřských armád, lze poznati jen z ukázek ve zprávách, které o nich podávají jejich příslušníci nebo hosté (V. Červinka a j.).

Všechna tato nová slova, nová rčení, nové vazby, významové obměny slov starších jsou velice cenným materiálem nejen jazykovým, lexikálním, ale i kulturním a historickým. Mnohá ze slov válečných zapadnou zase v zapomenutí s poměry, které je vytvořily, ale mnohá budou žiti dále, budou se dále měniti jako jiná [18]slova a budoucímu historikovi jazyka bude často svízelným úkolem rozřešiti při jejich vývoji významovém to, co je nám dnes na bíle dni. A pro budoucího kulturního historika budou slova válečná stejně cenným pramenem poznání našeho dnešního života, našich poměrů, styků a pod., jako jsou pro nás slova věků dávno minulých. Zajímavost a důležitost tohoto válečného slovníku a zejména vojenských slov za války vzniklých vedla již za války v Německu a ve Francii k soustavnému sbírání, zaznamenávání a třídění materiálu, který se nyní vydává pečlivě tiskem v různých těch zpracováních německé Soldatensprache anebo řeči, kterou si za války vytvořil francouzský »poilu«. U nás bude snad materiál chudší a sbírání obtížnější, neboť kromě legií francouzských, italských a armády sibiřské neměli jsme vojska s armádní řečí českou, nýbrž většina našich příslušníků, sloužíc v armádě rakouské, duchem a jazykem německé, byla nucena užívati a užívala i v hovoru českém termínů německých. Proto nebude snad možno také začíti hned soustavně sbírati, soustavnými návody a dotazníky, vyčerpávajícími všechny stránky a složky života v poli, nýbrž půjde především o to zkusmo zjišťovati, jakého druhu slova vznikla za války v poli i doma, ve vlasti i za hranicemi, a ze zkušeností takto nasbíraných bude pak možno těžiti k soustavnému doplňování a rozšiřování různých kategorií válečného slovníka. Je to práce naléhavá, které nelze na dlouho odkládati, neboť s návratem mírových poměrů mnohé slovo upadne v zapomenutí, zapomene se na jeho původ, na dobu vzniku a okolnosti jeho zrození.

Proto se obrací Naše Řeč na všechny své čtenáře a přátele českého jazyka vůbec s prosbou, aby za dobré paměti zaznamenávali a buď redakci Naší Řeči anebo kanceláři Slovníku jazyka českého zasílali soupisy slov a rčení anebo i slova jednotlivá, která se zrodila za války ať v poli nebo doma; zvláště naši vojáci, ať sloužili v armádě rakouské nebo v legiích zahraničních, které si zajisté vytvořily svou osobitou řeč vojenskou, mohou ze své paměti vyvážiti bohaté příspěvky k českému slovníku válečnému. Všecka slova jsou stejně vítána, ať slova skutečně česká nebo obměněná a českému uchu přizpůsobená slova cizí (německá, ruská a j.), ať slova ušlechtilá nebo slova hrubšího i docela hrubého kalibru, slušná jako neslušná, správná i nesprávná, z válečné literatury (z novin, z dopisů atd.) i z živé řeči — vesměs ovšem slova, kterých se před válkou ani doma ani na vojně buď vůbec anebo zvláště v nynějším významu neužívalo. Pouhá slova byla by ovšem málo platná, neboť důležitou [19]stránkou každého slova jest i jeho význam, jeho rozšíření, doba, místo i jiné okolnosti vzniku. Proto žádáme všech ochotných spolupracovníků českého válečného slovníku, aby každé slovo opatřili výkladem, co znamená nebo znamenalo (na př. ulejvák = člověk, který se dovedl vyhnouti nebo uniknouti službě v poli), nebo i připojili vedle významu větu, v níž by se takové slovo vyskytovalo, buď zachycenou z živého hovoru nebo vypsanou z dopisu anebo z tisku, zároveň s udáním pramene, odkud věta pochází, od koho ji zapisovatel slyšel, kde ji četl, v čím dopise, v kterých novinách atd. Stejně cenným a důležitým příspěvkem při každém takovém slově bude i zpráva, kdy se po prvé vyskytlo, kdo je utvořil a za jakých okolností, co dalo popud k jeho vzniku (proč keťas, proč ulejvák), kde se slovo to zrodilo (zdali na frontě či doma, v Čechách či v Polsku, na Rusi. v Itálii atd., u kterého pluku atd.), jak bylo rozšířeno (zdali jen v Praze či po celých Čechách, u jednoho pluku či v celé armádě rakouské anebo jen v legiích francouzských anebo ruských, zdali jen u mužstva či také u důstojníků atd.). Všechna tato pozorování jsou velice cenným materiálem, který se dá nashromážditi ještě dnes, ale za několik let bude zamčen již sedmerými zámky zapomenutí. Naše Řeč bude přinášeti čas od času zajímavější ukázky z docházejících příspěvků, a dojde-li při větší hojnosti příspěvků i k soustavnému zpracování tohoto českého slovníku, budou v něm příspěvky jednotlivých spolupracovníků přesně vyznačeny. Větší a řádně zpracované příspěvky jest Naše Řeč ochotna i honorovati jako jiné své příspěvky literární. Dotazy a příspěvky lze adresovati buď rekaci Naší Řeči anebo kanceláři Slovníku jazyka českého (obé v Praze I., v Bílkově ul. č. 18). Čím rychleji se dáme do práce, tím většího zisku lze se nadíti; neboť zde víc platí než jinde, že váhati a prodlévati jest věc nebezpečná.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 1, s. 16-19

Předchozí Nové germanismy

Následující B.: Mistr Jan Hus a národ český

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1