Časopis Naše řeč
en cz

Spojitá válcovací trať, nikoli kontitrať

Karel Sochor

[Drobnosti]

(pdf)

-

K válcování hutních výrobků slouží t. zv. válcovací stolice, které bývají uspořádány do t. zv. tratí. Podle uspořádání stolic rozeznávají se různé [306]druhy válcovacích tratí, na nichž se odlité kusy kovu tlakem mezi válci zplošťují, až nakonec dostanou žádaný tvar. Nás zajímá především spojitá válcovací trať. Říká se jí spojitá proto, že se skládá z většího počtu stolic — až sedmnácti — postavených za sebou. Jedna navazuje pracovně na druhou a při tom se pracovní pochod ustavičně zrychluje. Proto se tato spojitá válcovací trať nazývá též tratí plynulou. Říká se jí také konticáglová trať nebo stručně konticáglovna, kontitrať, po případě kontisochorovna (v konti- vyslovuje se ovšem [-ty-]). Tyto názvy se objevují zejména v denním tisku a v časopisech; jsou poměrně časté, poněvadž o hutnictví je v současné době značný zájem. Čtenáři jim však většinou nerozumějí a někteří z nich nás žádají o vysvětlení jejich významu a o posouzení, zda výrazy s počátečním konti- lze považovat za spisovné. První část složeniny, t. j. konti-, vznikla mechanicky zkrácením slova kontinuální. Ve složenině konticágl se v druhé části uplatnilo nespisovné slovo cágl; označuje se jím v hutnictví polotovar zpracovaný na válcovacích tratích z odlitého kusu kovu, t. zv. ingotu, tedy věc, pro kterou máme odborný český název sochor. Výraz cágl a jeho odvozeniny cáglový a cáglovna se vždy pociťovaly jako nečeské. Někteří odborníci se domnívali, že tak jako nahradili cizí cágl českým sochor, je možné místo konticáglovna říkat kontisochorovna. Ovšem takto se odborné názvy netvoří. První část, konti-, je cizího původu a nelze ji spojovat mechanicky s českými slovy trať, sochorovna. Takové složeniny jsou vždy nečeské, což platí tím spíše, že u konti- jde o zkratku v češtině neobvyklou. Kromě toho se tu výrazu sochorovna dává význam neodpovídající tvoření tohoto slova, neboť příponou -ovna se tvoří především názvy dílen, místností, na př. knihovna, válcovna, trubkovna. Zde však potřebujeme název pro strojní zařízení, na němž se válcuje. Oba výrazy nevyhovují tedy věcně, ani způsobem tvoření a nelze je považovat za spisovné. Chápeme, že ve snaze po jednoslovném vyjádření se jich užívá přímo na pracovišti, ve válcovnách, ale pro veřejné odborné projevy se nehodí. Jsou to typické výrazy slangové. Pro spisovné vyjádření v tisku doporučujeme místo nich odborný název spojitá válcovací trať. Tím se dosáhne jednotnosti v pojmenování tohoto zařízení. Doufáme, že i naši dopisovatelé novin a redaktoři budou raději užívat vhodnějšího názvu spojitá válcovací trať nebo stručně spojitá trať než slangových výrazů s počátečním konti-.

Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 9-10, s. 305-306

Předchozí Jaroslav Machač: Novinářská čeština

Následující Jitka Štindlová: To zoo, nebo ta zoo?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1