Časopis Naše řeč
en cz

Trambus, mikrobus, skútr a mopéd

Karel Sochor

[Drobnosti]

(pdf)

-

Do našeho automobilového názvosloví pronikají čas od času nové názvy, neboť technický pokrok v tomto odvětví je stále na postupu a vyžaduje pro nové věci nová pojmenování. Jsou to většinou slova cizí, uměle utvořená, zpravidla ze známých slov latinského a řeckého základu. Mají obyčejně — jako mnohé jiné názvy z technického názvosloví — charakter mezinárodní a tak se jich také užívá.

Ze zpráv našeho denního tisku jsme se dověděli o trambusových nákladních automobilech a autobusech.[1] Přídavné jméno trambusový je odvozeno od podstatného jména trambus. S hlediska tvoření je toto nové, u nás dosud nepoužívané slovo složenina, jejíž první část tram- souvisí se slovem tramvaj a druhá část -bus je známá z našich běžných slov autobus, trolejbus. Toto pojmenování bylo zvoleno pro označení karoserie nové konstrukce, a to proto, že volant je umístěn před motorem nebo přímo po jeho straně, řidič sedí úplně vpředu, v čele vozidla; toto celkové uspořádání je tedy obdobné jako v tramvajích a trolejbusech, kde místo pro řidiče je také v nejpřednější části vozu. Trambusový nákladní automobil nebo autobus není tedy nějaký nový druh vozidla. Proto by nebylo správné psát a hovořit o trambusech a rozeznávat pak na příklad autobusy a trambusy, jak jsme se s tím setkali v ně[113]kolika novinářských zprávách. I když autobus má trambusovou budku pro řidiče, je to stále autobus. Označení trambus je slangové, a je to jen pojmenování karoserie, nikoli vozidla.

Zcela jinak je tomu s mikrobusem. Mikrobus je speciální autobus malých rozměrů; je konstruován obyčejně tak, že pojme nejvýše osm osob kromě řidiče. Název mikrobus je uměle utvořen a má charakter mezinárodního cizího slova. Pro češtinu je docela dobře srozumitelný, neboť složená slova s první části mikro- jsou v češtině častá (srov. mikroorganismus, mikromilimetr, mikroskop a j.); toto mikro- souvisí s řeckým přídavným jménem mikros, které znamená „malý, drobný“. Proto mikrobus je vhodné pojmenování pro zcela malý autobus. V posledních týdnech setkali jsme se však i názvem minibus pro toto motorové vozidlo.

Jiný název, který se nedávno běžně ujal v našem automobilovém názvosloví, je skútr, což je označení pro nový typ lehkého motocyklu. Od běžného motocyklu liší se skútr hlavně vzhledem. Jeho kola jsou značně menší, rám je snížen tak, že mezi řídítky a sedlem je volný prostor. Místo stupaček je malá podlážka. Celkové uspořádání je vůbec takové, že jezdec má na skútru větší pohodlí než na motocyklu a je lépe chráněn před prachem a blátem.

Slovo skútr je původu anglického, proto jsme je původně psali po anglicku scooter.[2] Je zajímavé, že v angličtině se tohoto výrazu užívalo nejprve jen ve slangu; označovalo mimo jiné dětskou koloběžku.

Ještě lehčím jednostopým vozidlem než skútr je mopéd. Je konstruován jako motocykl s malým výbušným motorem do 50 cm a místo stupaček má pedály. Jak vzniklo slovo mopéd? Je to zkratkové slovo, které se opírá o slova motocykl a velocipéd (slabika mo- je ze slova motocykl, koncové -péd z názvu velocipéd). Výraz mopéd jsme přejali prostřednictvím němčiny z mezinárodního technického názvosloví, v češtině jej však píšeme s dlouhým v koncové slabice (jako velocipéd).


[1] Chtěli bychom při této příležitosti upozornit na jeden poměrně častý zlozvyk našich denních listů. Ve zprávách o nových technických a pod. vymoženostech naši redaktoři často užívají nových pojmenování, aniž čtenářům blíže vysvětlí, oč jde; při tom nedbají většinou na to, zda jde o skutečný odborný výraz, anebo jen o chvilkové slovo slangové.

[2] V duchu Pravidel českého pravopisu doporučujeme užívat pravopisné podoby počeštěné, skútr. V praxi tento způsob také převládá, i když — zřejmě vlivem překladů ze západních jazyků — se tu a tam objevuje (i v denním tisku) původní anglická podoba scooter, pro češtinu opravdu nevhodná.

Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 3-4, s. 112-113

Předchozí Dš, V. Š.: Pécs, nebo Pětikostelí?

Následující Miroslav Roudný: Balená centrála