Časopis Naše řeč
en cz

Teplofikace, fondodržitel

V. Kondrová

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Čtenáři Naší řeči se již častěji dočtli o tom, jak se rozvoj života naší společnosti projevuje i rozvíjením slovní zásoby. Při rychlém obohacování našeho slovníku vznikají ovšem někdy i slova ne zcela vhodně tvořená nebo i zbytečná.

Chtěli bychom upozornit na dva takové nové, avšak zbytečné výtvory, vzniklé mechanickým tvořením, z jisté pohodlnosti a z přehnané snahy po vyjádření jednoslovném místo staršího dvouslovného. Máme na mysli jednak slova plynofikace a teplofikace, jednak slovo fondodržitel a jeho odvozeniny.

Slova plynofikace a teplofikace se objevila v denním tisku a vzbudila u čtenářů právem pochybnosti, zda jsou potřebná a zda jsou jazykově správná. Ze slov podobně tvořených se dnes užívá slova elektrifikace (vedle staršího elektrisace), jež znamená zavádění elektrického proudu do velkých územních oblastí, a nově se objevují slova kinofikace a radiofikace. První znamená hromadné zakládání nových kin, druhé hromadné zavádění příjmu radiového vysílání. Jde tu ovšem vždy o rozsáhlejší akci v odlehlých oblastech. Mechanickým napodobením slov elektrifikace, kinofikace, radiofikace, jejichž obě složky jsou cizího původu, byla nevhodně utvořena slova plynofikace a teplofikace. To jsou však výrazy hybridní, t. j. jejich první část je domácí, druhá cizího původu. Takto ne zcela ústrojně tvořená slova se zpravidla nestávají součástí slovní zásoby spisovné češtiny. Nadto byla slova plynofikace a teplofikace utvořena bez skutečné potřeby. Techničtí odborníci v odborném vyjadřování jich neužívají; mluví a píší jen o plynárenství a teplárenství, o rozvodu plynu a rozvodu tepla.

Druhé slovo, jehož si chceme všimnout, slovo fondodržitel, je z pracovní oblasti plánovatelů. Státní úřad plánovací rozhoduje o přidělování důležitých hmotných statků. Přiděluje ústředním orgánům, na př. ministerstvům, určité množství materiálu, tak zv. fond. Jednotlivé podniky, které jsou těmto ústředním orgánům podřízeny, kryjí svou [186]plánovanou potřebu materiálu jen z tohoto fondu, jehož držitelem je nadřízený orgán. Onen ústřední orgán, který ze svého fondu přiděluje materiál podřízeným podnikům, označují plánovatelé někdy slovem fondodržitel. Toto složené slovo není sice po stránce slovotvorné utvořeno nesprávně, působí však nezvykle. V českých složeninách, v nichž druhá část označuje činitele a první část předmět činnosti, není užití činitelskeho jména s koncovkou -tel obvyklé. Dokladů na to, že druhou částí složeniny je činitelské jméno na -tel, najdeme velmi málo. Jsou to (podle materiálu z Příručního slovníku jazyka českého) slova: kovotlačitel, místodržitel, přírodoznatel, vodoléčitel. Z nich slovo místodržitel vzniklo patrně jako překlad slova německého. Jen slovo kovotlačitel existuje v dnešním jazyce, ostatní pociťujeme jako zastaralá. Složenina fondodržitel by tedy v dnešním jazyce byla téměř výjimkou. Kromě toho není významem slova fondodržitel nic jiného, než co vyjadřuje spojení slov držitel fondu. V takových případech, kdy složenina neobohacuje jazyk o nový význam, kdy existuje v jazyce starší, byť i dvouslovné spojení, netvoří spisovný jazyk nové slovo složené. Pokládáme tedy složeninu fondodržitel za výraz slangový, nikoli spisovný. Tím spíše to platí o záporné podobě tohoto slova, nefondodržitel a též o přídavných jménech fondodržitelský a nefondodržitelský. Doporučujeme plánovatelům, aby ve spisovném vyjádření užívali dvouslovného spojení držitel fondu. Budeme tedy psát na př. o ministerstvu, které je nebo není držitelem fondu, o přídělu, který byl nebo nebyl získán od držitele fondu a pod.

Naše řeč, ročník 39 (1956), číslo 5-6, s. 185-186

Předchozí Z. Hrušková: Lidové milice

Následující Vladimír Šmilauer: Tvoření přídavných jmen na -ský ze jmen zeměpisných (Z Názvoslovné komise kartografické)

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1