Dřevozpracující podnik?

Miloš Helcl

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Četná přídavná jména na -ící jsou odvozena od sloves, a to od jejich přechodníku přítomného ženského rodu příponou -í. Jsou to tedy přídavná jména dějová a vyjadřují vlastnost, [58]která vyplývá z toho, že někdo koná nějaký děj, na př. pracující člověk (zpodstatnělé pracující) znamená ‚takový, který pracuje‘, řídící složka je ‚taková, která řídí‘, a pod. Z této významové stránky našich přídavných jmen vyplývá, že je tvoříme ústrojně jen tam, kde jde o přechodník přítomný, a to nikoli jen tvarem, nýbrž i významem. To znamená, že podkladem takových přídavných jmen může být jen přechodník přítomný sloves nedokonavých, neboť přechodník přítomný sloves dokonavých (pokud se ho vůbec ještě užívá), stejně jako tvar přítomného času sloves dokonavých, má význam času budoucího, na př. přijdu, přijda, přijdouc; zpracuji, zpracuje, zpracujíc. A tak jako můžeme vyjádřit vlastnost, která vyplývá z děje pojmenovaného slovesem přicházeti a znamenajícího ‚jít do blízkosti něčeho‘ jen dějovým přídavným jménem přicházející (odvozeným od přechodníku přítomného nedokonavého slovesa přicházeti) a nikoli přídavným jménem přijdoucí, neboť to, kdybychom ho užívali, mohlo by mít jedině význam ‚takový, který přijde‘, musíme nedokonavost a dokonavost slovesného základu přídavných jmen na -ící rozlišovat i jinde. To platí hlavně o přídavném jméně zpracující, které se občas objevuje v neústrojném složeném přídavném jméně kovozpracující nebo dřevozpracující. Ponecháváme zde stranou otázku skládání slov a jeho zákonitostí, protože nám zde jde především o objasnění ústrojného způsobu, kterým se tvoří dějová přídavná jména z přechodníku přítomného.[1] Sloveso zpracovati má dokonavý vid, jeho přítomné tvary — a mezi nimi též přechodník — vyjadřující čas budoucí. Přídavnými jmény však vyjadřujeme vlastnost, kterou nějaký předmět má, nikoli kterou teprve bude mít. Chceme-li tedy vyjádřit, že jistý obor průmyslu zpracovává kovy nebo dřevo, nemůžeme k tomu užít přídavného jména zpracující, neboť to může znamenat jen ‚takový, který zpracuje, t. j. bude zpracovávat‘.

Základem tu může být jen přídavné jméno od nedokonavého slovesa zpracovávati, tedy zpracovávající. Správně tedy můžeme ona odvětví průmyslu pojmenovat jen souslovími průmysl (podnik) zpracovávající kovy, průmysl (podnik) zpracovávající dřevo, zpracovávající papír.

---

[1] Viz též Naše řeč 37, 1954, s. 254.

Naše řeč, ročník 39 (1956), číslo 1-2, s. 57-58

Předchozí Miloš Helcl: Proč píšeme název Pražská dráha s velkým písmenem?

Následující Miloš Dokulil: Některé typy názvů osob podle činnosti v českém jazyce