Časopis Naše řeč
en cz

Krpadlo

František Svěrák

[Drobnosti]

(pdf)

-

Jedním ze starých druhů obuvi byly krpce (v jednotném čísle krpec). Byla to obuv vyrobená z jednoho kusu kůže a spínaná řemínky. Na Valašsku se podle Bartoše skládala ze dvou částí (viz popis v jeho Dialektologickém slovníku). Na Hané znamenají krpce podle Bartoše stará botiska a na Zábřežsku pak říkají podle něho krpse ženským botám. Literární doklady slova krpec má Vášův-Trávníčkův slovník z Jiráska a Čecha a Příruční slovník ze Sumína. Bartoš uvádí ještě podoby krpeľ a krpľa. Malina ve Slovníku nářečí mistřického uvádí podoby krpec, krp, krpáu̯, krpčoch s významem ‚rozbitá bota‘. Ze Svatobořic znám podobu krpál, znamenající starou, škaredou botu. Z Jaroměřic u Boskovic mám slovo krpec s významem ‚střevíc s uřezaným zadkem‘. Kálal má ve Slovenském slovníku podoby krpec (= obuv z jednoho kusu kůže, řemínky připevněná) a krpy (= sekáčské boty). Holub a Kopečný uvádějí ve svém Etymologickém slovníku ještě staroslověnskou podobu krъpa a srbocharvátskou podobu krpa (= bač[318]kora). Jungmann má vedle českého a slovenského krpec ještě polské kurp, kurpiele.

Ten, kdo hotovil krpce, byl podle Bartoše krpčář. Podle Kálala je ve slovenštině krpčiar a krpčoš ten, kdo krpce šije nebo nosí. U Jungmanna znamená krpčář toho, kdo krpce dělá nebo prodává; k tomu je u něho ženské krpčářka, přídavné jméno krpčářský a podstatné jméno krpčářství.

Ke jménu krpec je dále sloveso krpati, které dokládá Gebauer ze staré češtiny s významem ‚šíti boty‘; Kálal má slovenské krpať ve významu ‚šíti krpce‘ s poznámkou, že se toto sloveso vyskytuje i na Moravě. Bartoš uvádí sloveso krpat z Brněnska s přeneseným významem ‚loudavě pracovat‘. Ruskému korpeť, které uvádějí Holub-Kopečný a Bartoš ve významu ‚seděti na verpánku, dřepěti nad něčím‘, odpovídá české nářeční krpět (= čuměti, postávati; Bartoš).

Přímo od slovesa krpati ‚šíti boty‘ je odvozeno slovo krpadlo, které znám z mládí z Boskovicka. Znamenalo ševcovský řemen, potěh a pak vůbec řemen na kalhoty, na opásání. Pamatuji se, že si hoši se zájmem všímali velikosti krpadla a posmívali se navzájem, dostal-li někdo krpadlem. Jinak jsem slovo krpadlo v tomto významu nenašel. Možná, že nám čtenáři ještě něco povědí o životě tohoto slova z jiných krajů. Bartoš má množné krpadla jen ve významu destiček, které spojují pluh s volským potahem a nahrazují tak tažné váhy; jde tu už tedy o další význam, který se vyvinul ze staršího významu ‚prostředek na spínání‘ a ten z původního významu ‚prostředek na šití krpců‘. Vozar zaznamenal krpadlo ve významu ‚motyka s krčkem na dlouhém topoře‘ (Sobůlky u Kyjova). Tento význam slova krpadlo souvisí s obecnějším významem slova krpati ‚pomalu pracovat‘.

Máme tu tedy zajímavý doklad vzniku, života a zániku slov, která jsou spojena s výrobou lidských potřeb. Slova krpadlo a krpati už zanikají, protože jich není potřeba jako speciálních výrazů pro výrobu obuvi a drží se ještě krajově slovo krpec a některé jeho odvozeniny.

Naše řeč, ročník 36 (1953), číslo 9-10, s. 317-318

Předchozí Zdeněk Tyl: Z časopisů a novin

Následující Okénko z naší poradny

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1