Časopis Naše řeč
en cz

Listárna redakce

[Listárna redakce]

(pdf)

-

Panu A. K. v P. Knoflíkolijce. Nor bez násilí může užíti slova knappestöber a Němec je přeložiti slovem Knopfgieszer; ale v češtině je knoflíkolijce slovo nešťastné. A zbytečné, třebas, jak nám v dopise vysvětlujete, knappestöber opravdu má na své dílo »tavířskou« lžíci (proč ne »slévací«?) a lije knoflíky a ty knoflíky jsou vlastně duše. Kdyby jiný básník postavil na jeviště osobu jinou, která by knoflíky vyřezávala nebo točila na soustruhu, také byste schvaloval slova knoflíkořezbář, knoflíkosoustružník? Některé věci dovede určitěji vyjadřovati jazyk ten, jiné zas onen, a bez ujmy čistoty nelze jich nutiti, aby se vyjadřovaly, stejně určitě; či budeme snad v potu [64]tváři hledati slov, která by vystihovala rozdíly mezi něm. reiten a fahren, anebo Němec slova různá za naše řezati, krájeti, stříhati? Čech člověku, který knoflíky dělá jakkoli, i je třebas prodává, říká prostě knoflikář, anebo, kdyby se chtěl vyjádřiti hodně zřetelně, řekne na př. slevač knoflíků. Právě tak, jako za německé Metallgieszer poctivé slovo české je slevač, třeba slevačem by mohl býti také, kdo lije na př. věci voskové. Dnes otrockým napodobením se říká ovšem kovolijce nebo kovolitec; a kdyby nebylo tohoto opičení po němčině, jistě by nikdo ani v překladě z norštiny neužil slova tak nepěkného, jako je knoflíkolijce. To jsme chtěli říci, znajíce dobře péči a svědomitost překladatelovu; vidíte-li v našich slovech, čeho v nich není, vina není naše. Neřekli jsme, že by překlad, o nějž jde, byl pořízen z překladu německého, a užije-li překladatel nesnadné básně všech přístupných pomůcek, tedy na př. i překladů cizích, jest to přece nejen jeho právem, nýbrž i povinností.

Panu dr. M. Upozorňujete nás na to, že se v naší řeči objevil nový otravný bacil slovo ovlivniti, ovlivněn. Jest to zjevný překlad německého beeinflussen, a ten, kdo ho užil, jistě si toho nebyl vědom. Nechtěl asi také zaváděti novou nestvůru jazykovou a hyzditi jí řeč. Spíše mínil utvořiti nové pěkné slovo české. Ale při tvoření nových slov jest potřebí zvláštní opatrnosti.

O novém slově výstižný — výstižně vysloveno bylo mínění, že se ho chybně užívá ve smysle: dobře vystihující, ježto znamená toliko: vystižitelný. Ale slova utvořená příponou -mají zhusta vedle významu trpného také význam činný. Na př. chlubný znamená toho, kdo se chlubí, vysměvačný toho, kdo se vysmívá, sdílný, kdo rád sděluje nebo svěřuje, trpný, kdo trpí, odpovědný, kdo za něco odpovídá, bolný trn, který působí bolest a j. Dokladů starších na to slovo ovšem není.

Přejete si též, abychom se dotkli časových nápisů: pivo není, tabák není, petrolej není, mléko není, cukr — káva není atd. Každému Čechovi cit se vzpírá proti tomu, že tu není pádu druhého, každý cítí, že zde má býti: piva není, kávy není, kuřiva není, mléka není atd. A přece nikde se nečte správný ten nápis. O záporném genitivě ostatně záhy promluvíme obšírněji.

Panu P. M. v Praze-VIII. Těší nás Váš zájem, ale všecky domněnky Vaše jsou liché a pramen, odkud jste čerpal, jest vědecky nespolehlivý. Jest lišiti nesprávnost slov od výhradního užívání jednoho slova nebo jedné vazby tam, kde máme také jiná slova, stejně dobrá neb i lepší, a jiné vazby. Kdybyste se byl podíval Vy nebo Váš pramen do Jungmannova nebo Kottova Slovníka, byli byste na všechna slova ta našli doklady už ze staré neb aspoň střední češtiny, zvláště u Komenského. Přejete-li si také posudku o svém slohu, pak ovšem mu lze vytknouti všelicos, co časem sám poznáte jako nepřiměřené.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 2, s. 63-64

Předchozí Německá vydání básní staročeských

Následující Sdělení redakce

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1