Časopis Naše řeč
en cz

Fonetický kabinet

Bohuslav Hála

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Fonetický kabinet, zřízený při Československé akademii věd a přičleněný zatím k Ústavu pro jazyk český, má vlastně za sebou už delší historii; je totiž přímým nástupcem hlavně jedné komise dřívější České akademie věd a umění, totiž komise fonografické, částečně však i komise orthoepické, jakož i universálním dědicem bývalého fonogra-fického archivu, jehož veškerý inventář převzal. Chceme-li tedy mluvit o dnešním stavu i úkolech tohoto kabinetu, musíme se nejdříve, i když jenom stručně, dotknout historie a prací uvedených tří složek, z kterých vlastně vznikl.

1. Nejstarší ze všech tří je fonografická komise, zřízená r. 1928 na podnět prof. J. Chlumského; tato komise projednala s pařížskou firmou Pathé technickou stránku natočení gramofonových desek pro svůj plánovaný fonografický archiv a již roku následujícího svůj plán uskutečnila. Provedeno bylo celkem 466 záznamů z různých nářečí českých, moravských i slovenských, lidového zpěvu i hudby (vydatně při tom pomáhali prof. Vážný a Plicka pro Slovensko, dále prof. Zich a doc. Paňkevič), dále provedla záznamy projevů různých představitelů tehdejšího života kulturního i veřejného, herců, pěvců atd. Podle těchto záznamů bylo naraženo celkem 233 desek (každá v 10 exemplářích) a zároveň pořízeny i kovové matrice pro budoucí nové ražení. Pro nákladnost podniku a nedostatek potřebných peněžních prostředků nemohlo být v práci pokračováno tak, jak si komise původně představovala, a tak došlo již jenom k záznamu některých doplňků (lidových nářečí a písní z východní Moravy a Slezska), ražených v letech 1933 a 1936—37 domácí firmou Esta.

2. Z prací fonografické komise vytvořil se během času jakožto samostatný útvar fonografický archiv, který z počátku obsahoval jenom desky z r. 1929; později byl obohacen o další desky komisí ražené, o desky přikoupené a konečně i o kovové matrice, pokud byly na příkaz komise firmou Pathé zhotoveny. Dostalo se mu také i slušného reprodukčního zařízení pro přehrávání desek. Tím vsak bylo zároveň jeho technické vybavení ukončeno, takže nebylo ani pomyšlení na samostatné nahrávání dalších desek, i zůstal v tom směru odkázán na spolupráci s firmou Esta. Poněvadž při archivu nebylo stálých pracovníků, nebylo také možno zpracovat soustavně nashromážděný materiál [176]a připravit jeho vydání tiskem. V tomto stavu se archiv nalézal ještě r. 1952; nyní se situace již podstatně lepší. Je ovšem třeba dodat, že zcela bez užitku archiv nebyl; desky z něho byly často zapůjčovány k soukromým účelům studijním a k různým kulturním podnikům buď Akademie samé, anebo i mimo její působnost. Hlavním počinem bylo vydání 52 desek vybraných komisí pro potřeby školního vyučování. Když jsem r. 1941 po svém zvolení členem bývalé Akademie byl pověřen správou fonografického archivu, staral jsem se nejprve o to, aby pro usnadnění manipulace byly všechny desky řádně roztříděny, odborně uloženy a zkatalogisovány; při tom mi pomáhal Dr Ohnesorg. Po našem osvobození od r. 1945 pokračovalo se ve spolupráci s firmou Esta a později s Gramofonovými závody, soustřeďujícími veškerý gramofonový průmysl v naší republice. Z těchto styků vzešlo vydání serie 15 desek s ukázkami umění našich předních herců (podle nahrávek z r. 1929, a tudíž již s jistou cenou historickou) a naplánováno vydání další serie desek s ukázkami lidového hudebního umění; tento druhý plán nebyl prozatím realisován.

3. Orthoepická komise byla vybudována r. 1942 podle mého návrhu a měla tyto úkoly: stanovení české výslovnostní normy, stanovení výslovnosti slov cizích a vydání normy tiskem spolu s orthoepickým slovníkem. Do komise byli delegováni III. třídou tito její členové: Hála, Havránek, Hujer (nahrazený později Vážným), Janko, Smetánka, Šmilauer, Trávníček a Trnka. Z nečlenů byli kooptováni Frinta a Rektorisová. Takto ustavená komise konala za předsednictví prof. Janka a později Havránka celkem 32 schůzí, z nichž prvních 23 bylo věnováno stanovení normy slov českých. Od 24. schůze bylo začato s pracemi na české výslovnosti slov cizích, jejichž výslovnost stanovit je třeba pro normu pravopisnou. V souhlase s rostoucím takto pracovním polem vzrůstal i počet spolupracovníků: přibyli prof. Buben, Lesný, Mukařovský a Ryba, pak prof. Jedlička a Jílek, za Ústav pro jazyk český Dr Daneš, zapisovatelem jednání se stal asist. Dr Romportl. Tento druhý úkol, stanovení výslovnosti slov cizích, ještě dokončen nebyl; jeho splnění přechází na vědecké pracoviště nové Akademie.

To jsou tedy ony tři složky, z nichž vznikl dnešní fonetický kabinet, který je prozatím jenom malým zlomkem toho, co jsem původně zamýšlel v Akademii vytvořit, když jsem na podzim r. 1945 podával návrh na zřízení „Ústavu pro záznam, výzkum a kulturu hlasu i mluvy“. Návrh byl sice třídou přijat a správní radou tehdejší Akademie schválen, dokonce už i ministerstvu postoupen k projednání, avšak k jeho realisování ovšem nedošlo.

Hlavní pracovní úkoly tohoto ústavu jsem plánoval takto: 1. Po stránce technické vybudování moderně vybavené laboratoře pro vědecké bádání a dále doplňování diskografického archivu novými zázna[177]my na desky, folie, zvukový film atd. 2. Po stránce theoretické dokončení prací orthoepické komise, zpracování diskografického materiálu v archivu, zpracování přínosu českých vědců k fonetickému poznání české řeči počínajíc Husem a Blahoslavem, zpracování české fonetické terminologie. 3. Po stránce praktické navázání spolupráce s různými odbornými institucemi i výrobními podniky (Filmový ústav, Gramofonové závody, Československý rozhlas, divadla atd.); spolupráce s příslušnými vědeckými ústavy se rozuměla sama sebou.

Fonetický kabinet vytvořený místo plánovaného ústavu má zatím pouze dvě odborné síly a jedinou místnost; proto se musí spokojit pro první rok úkoly značně omezenějšími.

Vedle běžných prací, jako je technické budování a vybavení pracovní místnosti, provoz diskografického archivu, fonetická dokumentace, založení a doplňování lístkového materiálu pro příští práce, vědecké zpracovávání archivního materiálu, vytkl si kabinet pro rok 1953 tyto hlavní úkoly:

1. Jeho pracovníci se zúčastní prací na české orthoepii spolu s ostatními pracovníky Ústavu pro jazyk český za vedení pracovní orthoepické komise vědecké rady Ústavu.

2. Zahájí spolupráci již dříve dohodnutou s ministerstvem spojů pro zlepšení výkonnosti telefonních manipulantů zjišťováním (pokusnou cestou) závad způsobujících časové ztráty při telefonním styku.

3. Uskuteční přípravné práce pro výzkum artikulace při zpěvu, jakožto základ pro vybudování české pěvecké metody.

4. Bude pokračovat ve spolupráci s Gramofonovými závody hlavně při zužitkování archivního materiálu pro ražení dalších desek.

Jak z tohoto programu je patrno, hodlá se kabinet vedle theoretické práce vědecké zabývat i takovými pracemi, které přinášejí pomoc technické i umělecké praxi. Je ovšem jasné, že k tomu, aby podobné důležité úkoly mohl plnit v celém rozsahu, bude potřebovat rozšíření jak personálního, tak i místního.

Naše řeč, ročník 36 (1953), číslo 5-6, s. 175-177

Předchozí Karel Sochor: Přehled zpráv o terminologii

Následující Miroslav Komárek (Olomouc): Celostátní slavistická konference

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1