Nová odborná slova z denní praxe

Karel Sochor

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době vznikla v různých oblastech našeho hospodářského života nová slova, jak si je vyžádala denní praxe. Jsou to výrazy snadno srozumitelné, neboť jde většinou o odvozeniny tvořené z běžných našich slov obvyklými příponami. Na ukázku uvedeme aspoň některé z nich.

[62]Tak ve vnitřním styku našich závodů a podniků užívá se výrazu výdejka. Vznikl teprve nedávno a označuje se jím ve skladním účetnictví tiskopis, formulář, ve kterém příslušné oddělení podniku nebo závodu žádá o výdej materiálu ze skladu[1]. Je to tedy druh žádanky předkládané skladníkovi. Slovo samo je správně utvořeno. Jeho základem je podstatné jméno výdej, k němuž je připojena slovotvorná přípona -ka. Je to přípona velmi častá, stále živá a tvoří se jí podstatná jména různých významových skupin od základů slovesných i jmenných. Výdejka se řadí do skupiny slov jako žádanka, průkazka, průvodka, stvrzenka a pod.

Významovým protějškem ke slovu výdejka je příjemka, která je rovněž zcela novým názvem pro formulář, kterým se potvrzuje uvnitř závodů příjem materiálu nebo zboží vydaného ze skladu. Není to snad dodací list, nýbrž jen potvrzení o převzetí zboží. Jak je na první pohled patrné, výraz příjemka je utvořen úplně stejně jako výdejka a jeho základem je podstatné jméno příjem. Proto by nebylo správné užívat znění příjimka, jak se ojediněle stalo.

Ke zdařilým novým slovům výdejka a příjemka druží se tvarem i vznikem převodka, které se používá ve vnitřním styku jednak peněžních ústavů, jednak našich závodů a podniků. Převodkou se provádí převod z jednoho účtu na druhý; často tomu tak bývá ve spořitelnách a záložnách. V administrativě závodů a podniků koná převodka nejrozmanitější služby. Vždy je to však formulář, kterým se provádí převod něčeho, na příklad z jednoho střediska do druhého. Dnes je převodka již vžitý název účetnický.

Jiné nové slovo našich výrobních podniků, které je v oběhu již delší čas, je rozpiska. Je utvořeno rovněž příponou -ka a jeho základem je podstatné jméno rozpis. Je to formulář, který slouží na př. k rozpisu zboží, materiálu nebo součástek strojů; podává též rozpis výkresů, plánů nebo rozpisuje v přehledu jednotlivé pracovní úkony.

Některé naše národní podniky si zřídily vedle svých hlavních skladů ještě sklady pomocné, pro něž razily výraz mezisklad. Jak je již z názvu patrno, mezisklad je spojovacím článkem mezi hlavním skladem a skladem konečným, z něhož jsou pak přímo zásobovány jednotlivé prodejny, stanice nebo střediska. Také při dopravě zboží, zejména po železnici, hovoříme o meziskladu, je-li doprava zboží přerušena a zboží [63]přechodně uskladněno. Výraz mezisklad se organicky řadí k mnohým našim složeninám, jejichž prvním členem je předložka mezi. Jejich oblastí je jazyk odborný. V dopravnictví je mezistanice, mezipaluba, v stavitelství mezistěna, v zemědělství meziplodiny, mezikultury, ve výrobě mezivýrobky, meziprodukty, v marxistické terminologii mezijev, v matematice mezisoučet atd. Všechny tyto příklady ukazují, že výraz mezisklad není osamocený, že se organicky druží k velké rodině slov s počátečním mezi-.

Tu a tam se setkáváme s výrazem, který se nově objeví, ale není zdařilý. Tak na př. jeden z našich národních podniků nedávno přechodně prodával výběhové zboží. Bylo to papírnické zboží, jež se poněkud lišilo od běžného zboží tím, že to byly druhy dnes již neužívané, nežádané a druhy dnes už nevyráběné, a proto doprodávané za snížené ceny. Nezasvěcenec porozumí názvu výběhové zboží, jen přeloží-li si ho do němčiny; jde ovšem jen o výraz slangový, který se pro styk se zákazníky nehodí, neboť je většině z nich nesrozumitelný. Pro takovýto druh zboží máme ve spisovném jazyce označení výprodejní zboží. Kromě toho bylo by také možno mluvit o doprodejním zboží. A ještě jeden název vystihuje druh tohoto prodeje. Dříve se ho velmi často užívalo (a dosud užívá, třebas v jiném významu), ale pro dnešek se již opravdu nehodí: partiové zboží. V naší dnešní obchodní službě zákazníkům takovéto označení by znělo nečasově a nebylo by nikterak přitažlivé pro zákazníky. Proto se mu národní podnik vyhnul. Leč ve snaze najít jiný výraz zašel příliš daleko, neboť označení zboží za výběhové je pro styk s veřejností nesrozumitelné.

Podobně nesrozumitelným názvem je přídavné jméno automotivní, jehož užila Mototechna pro označení svého oddělení, jež má na starosti prodej součástí a zařízení pro automobily, motocykly a traktory. Výraz automotivní je nejasný, může svádět k tomu, že si jej v povědomí zařadíme do skupiny názvů cizího původu s prvním členem auto- a s významem „sebe-“, „samo-“, jako u slov autokritika, autoportrét, autosugesce. Souvislost se slovem „automobil“ je při tom jistě zatlačena do pozadí a slovo automotivní zůstává zcela nesrozumitelné. Výraz automotivní byl k nám nedávno doslovně mechanicky přejat z angličtiny (srov. angl. automotiv industry ‚automobilový průmysl‘). Z důvodů srozumitelnosti bude proto vhodnější, nahradíme-li ho jiným výrazem. Oddělení Mototechny, které se zabývá motorovými vozidly, lze nazvat „oddělení pro motorová vozidla“ nebo stručně „vozidlové oddělení“. Je sice pravda, že vozidlový je významově širší, neboť nezahrnuje jen vozidla poháněná motorem, nýbrž vůbec všechna vozidla. Ale při vlastním užití pro oddělení Mototechny se jeho pojem automaticky zúží jenom na vozidla motorová.

---

[1] Z Ostravska jsme byli upozorněni, že v některých podnicích užívají výdejek s názvem vydatka. Jde o výraz jen krajový a pro spisovný jazyk nežádoucí. Základem tu je patrně krajové slovesné přídavné jméno vydatý (= vydaný). Dávat do oběhu tiskopisy s nápisem vydatka je nevhodné, zvláště když se již ujal ve spisovném jazyce název výdejka, který je stejně srozumitelný v Čechách jako na Moravě.

Naše řeč, volume 36 (1953), issue 1-2, pp. 61-63

Previous Ivan Olbracht zemřel

Next rd (= Redakce): Dva nové slovníky