Časopis Naše řeč
en cz

Pařeniště, nebo pařník?

Eduard Prandstetter

[Drobnosti]

(pdf)

-

Obou těchto slov, jakož i odvozených přídavných jmen pařeništní a pařníkový, zahradníkům a zahrádkářům dobře známých, užívá se v témž významu. Není to výhodné, protože jsou to odborné názvy, které by měly mít každý svůj význam, aby je nebylo možno zaměňovat.

Vysvětlíme si nejprve, co pařník nebo pařeniště je: vyhloubená jáma se svislými stěnami a vodorovným dnem, přiměřeně dlouhá, ohraničená na všech čtyřech stranách buď prkny, nebo zdí z cihel nebo betonu a krytá okny; jáma se naplní vrstvou koňské nebo jiné mrvy a navrch vrstvou země; do ní se potom vysévají semena nebo sázejí rostlinky (řízky, sazenice). Hnůj v jámě se paří a zahřívá hořejší vrstvu země; někdy se [176]tato zem zahřívá uměle. Je to tedy místo na paření, a proto i název pařeniště byl vytvořen příponou -iště, jíž se užívá pro označení místa pro něco, pro nějakou činnost a pod. (staveniště, topeniště).

Abychom nyní získali správný obraz o všech uvedených slovech, zjistíme, jak jsou tato slova doložena. V materiálu Ústavu pro jazyk český je na slovo pařeniště 22 dokladů (z toho 9 v přeneseném významu), na slovo pařiště 8 dokladů (z toho 2 v přeneseném významu) a na slovo pařník 19 dokladů (z toho 3 v přeneseném významu od téhož autora); na přídavná jména pařeništní je 32 dokladů, pařenišťový 2 doklady a pařníkový 5 dokladů. Všimněme si ještě doby, z které tyto doklady pocházejí. Nejstarší doklad pro název pařník je z 1814: „Skleník, Glashaus; pařník, hřízeň, Treibhaus“. V časopise Rozličnosti z r. 1832 (č. 97) čteme: „Její (t. j. rostliny) zamodralé semeno se 3 nebo 4 dni v salpetrové vodě namáčí a pak se do lehké prsti v pařníku zrnko od zrnka stejně opodál zasadí.“ U ostatních tří dokladů na slovo pařník není jisté, zdali to není druhý název pro skleník. Na slovo pařiště je nejstarší doklad z r. 1823; v přeneseném významu z r. 1857. Tři novější doklady po dlouhé časové mezeře jsou z l. 1936 až 1946. Na slovo pařeniště je nejstarší doklad v odborném významu (ne přeneseném) z Ottova slovníku naučného (z roku 1902), kde pod heslem pařeniště je popis a pod heslem pařiště jen odkaz na pařeniště. V Hospodářském slovníku naučném (z r. 1914) je také popis pod heslem pařeniště, heslo pařiště však chybí; zato je uvedeno heslo pařník s odkazem na heslo pařeniště. Totéž je v Masarykově slovníku naučném z r. 1931. Technický slovník naučný (z r. 1933) a rovněž Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný (z r. 1942) mají jenom heslo pařeniště.

Doklady Ústavu pro jazyk doplníme ještě údaji z několika starších slovníků. U Dobrovského-Hanky (1821) se uvádí „Misbeet“ — pařiště. Jungmannův Slovník má ve IV. díle (z roku 1837) tato hesla: Pařeniště záhon, kde rostliny umělým teplem k zrůstu se pudí. Treibbeet, Mistbeet; Pařiště teplá hřada, pařeniště, Treibbeet, Mistbeet; Pařník hřízeň, topírna, Treibhaus; v V. díle má skleník dům sklenný k chování rostlin, Glashaus. Riegrův Slovník naučný (z r. 1867) má tato hesla: Pařiště s dlouhým popisem, u pařeniště jen odkaz na pařiště. Hřízeň je podle popisu skleník,[1] Kottův Českoněmecký slovník, díl II. z r. 1880 má heslo pařeniště i pařiště.

V původních popisech prací pro Státní katalog prací v zahradnictví (z r. 1949), které byly sestavovány odborníky ze závodů, vyskytují se v odvětvích semenářství, květinářství, zelinářství a školkařství tato slova (v závorce je udán celkový počet): pařeniště (15), pařník (44), pařeništní (14). Podobně v popisech prací pro Státní katalog prací v zemědělství: pařeniště (11), pařník (4), pařeništní (3).

Z tohoto přehledu dokladů můžeme posoudit vývoj slov. Všechna tři slova pařeniště, pařiště a pařník se vyskytují v nejstarších dokladech, a to v témž významu, jenže jejich užívání nebylo patrně stejné. Nejprve mizí [177]na delší dobu slovo pařník, po něm pařiště. Avšak slovo pařník se znovu vrací začátkem tohoto století a po první světové válce se jeho užívání šíří, zprvu pomalu, v posledních letech větší měrou. Slovo pařiště zůstává vzácné. Slova pařeniště se dosud užívá.

Nevíme zatím, zdali slovo pařník bylo znovu zavedeno vzhledem k jeho dřívějšímu užívání, anebo bylo — bez známosti toho — vytvořeno nově, patrně jako obdoba slova skleník; na jeho rozšíření mohla mít přitom vliv i jeho krátkost proti slovu pařeniště, jak se to projevuje též u jiných odborných názvů. Naproti tomu přídavné jméno pařeništní stále převládá, neboť zde není výhoda krátkosti: druhé adjektivum pařníkový má totiž stejný počet slabik jako pařeništní.

Tato dvojitost názvů neušla pozornosti odborníků. Na schůzi subkomise pro zahradnické názvosloví při II. odboru Československé akademie zemědělské bylo koncem minulého roku jednáno o obou těchto názvech. Návrh, aby název pařeniště znamenal jen jámu s vrstvou mrvy a země, tvořící na povrchu záhon, a názvu pařník bylo užito buď pro ohrazení s okny, nebo pro označení vlastního pařeniště a konstrukce (t. j. celého zařízení), byl zamítnut z důvodu, že tohoto dělení názvů není třeba. Rovněž byly zamítnuty jiné názvy, které vycházely z toho názoru, že v těchto zařízeních se nevyvinuje teplo jen pařením, ale že umělé zahřívání (topnými trubkami a j.) bude pravděpodobně stále častější. Není totiž řídkým zjevem, že název zůstává, i když se obsah pojmu změnil zčásti nebo i podstatně. Poněvadž pak název pařeniště je dosud častější, subkomise rozhodla, aby se užívalo jenom tohoto názvu (pro celé zařízení). Název pařník a přirozeně i pařiště se nebudou proto považovat za správné odborné názvy. Odvozené přídavné jméno bude pařeništní, neboť adjektivum pařenišťový je velmi vzácné.


[1] Hřízeň je utvořeno od hřáti (srov. přátipřízeň) a má několik variant: hřízeň, hřejna, hřevnice.

Naše řeč, ročník 35 (1951), číslo 9-10, s. 175-177

Předchozí Šedesátiny prof. Dr. Václava Vážného

Následující Rý: Fizminuta

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1