Skončiti — učiniti konec — skoncovati

lj

[Drobnosti]

(pdf)

-

Tyto tři způsoby vyjádření zdánlivě téhož děje nám ukazují, jak jemně jazyk rozlišuje i tam, kde bychom na první pohled rozdíl nehledali.

Chceme-li vyjádřit, že jsme způsobili to, že něco přestalo, řekneme, že jsme to ukončili nebo že jsme to skončili. Řekneme tak stejně o ději, jehož ukončení je žádoucí, jako o ději, na jehož ukončení nemáme ani my, ani někdo jiný zájem. Tak na př. skončíme přípravy k práci, skončíme práci, skončíme zábavu i nepříjemné jednání s někým. Chceme-li však vedle vlastního ukončení vyjádřit i žádoucnost tohoto ukončení, řekneme, že jsme něčemu učinili konec, udělali konec, že tomu uděláme konec a pod. Příruční slovník uvádí ku př. doklad z Antala Staška: „Udělej tomu (t. j. známosti), holka, konec“.

Ještě důrazněji než spojení učiniti, udělati konec vyjadřuje žádoucnost, naléhavost ukončení sloveso skoncovati. Vyjadřuje ukončení něčeho, co dlouho trvalo, co se dlouho vleklo, co je už nepříjemné. Můžeme uvést doklad na př. z Vladislava Vančury: „Jest učiněn první krok k skoncování starých třenic a bojů domácích.“

Sloveso skoncovati má však ještě jeden významový odstín. Je to ve spojení skoncovati s něčím nebo také skoncovati s někým. V tomto spojení neznamená skoncování jen skončení nějakého nežádoucího děje, nýbrž znamená projednat něco do všech důsledků, skončit i s okolnostmi, jež to provázejí, zcela odstranit, zúčtovat s něčím, zlikvidovat něco. Příruční slovník sice tento význam slovesa skoncovati neuvádí (nečiní ani rozdíl mezi skončiti a skoncovati), ale v materiále Ústavu pro jazyk český se najdou příklady, kterými můžeme tento významový odstín doložit. Je tam na př. výpisek z K. M. Čapka-Choda: „Se životem prý již jinak dávno skoncoval.“ Uveďme tu ještě zřetelný doklad z Marie Majerové: „Je vskutku na čase, abychom skoncovali s prokletým tím lupičem.“ Z tohoto dokladu je zvláště zřejmé, že tu nejde jen o pouhé ukončení, nýbrž o celé jednání, které s ním souvisí. Ještě zřetelnější je to v citátě z brožury k 4. thematu RSŠ 1951: „Aby mohli rolníci ve velkém měřítku skoncovat se zaostalostí zemědělství a vybudovat socialistickou vesnici, potřebují obrovské materiální a politické pomoci státu a dělnické třídy.“ Častá jsou též spojení typu „musíme skoncovat s minulostí“ a pod., zejména v jazyce novinářském.

Je ovšem pravda, že se někdy v takovýchto případech objeví místo slovesa skoncovati sloveso skončiti. Tak v Hubičce zpívá starý Paloucký: „A proto skončím s tebou hned, i povím tobě, Lukáši, co nevěsta ti přináší.“

Přes tyto případy zůstává sloveso skončit s někým ve významu „vyrovnati se, zúčtovati“ a pod. ojedinělé; běžné a obvyklé je tu sloveso skoncovati s něčím nebo s někým. Proto také titulek zprávy o zasedání politického [40]výboru Valného shromáždění OSN, otištěný v Lidových novinách „Skončit s podporou kuomintanské kliky“ měl jistě znamenat, že je třeba nejen skončit podporu kuomintanské kliky, ale odstranit všechno, co ji doprovází, co s ní souvisí, a zabránit jí i pro budoucnost, tedy výraznější by bylo „Skoncovat s podporou kuomintanské kliky“.

Naše řeč, ročník 35 (1951), číslo 1-2, s. 39-40

Předchozí Kchř (= Jaroslav Kuchař): Šturmovština

Následující lj: Otvírací hodiny