Časopis Naše řeč
en cz

Čermná

Rš (= František Ryšánek)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ant. Profous v svém díle Místní jména v Čechách dobře vykládá význam názvu četných obcí a osad zvaných Čermná, později Čermá, Čerma i Černá někdy, že čьrmьnaja, čermná znamená barvu červenou, vlastně tmavě červenou. Proč se jim dostalo toho jména, co bylo čermné, červené, vykládá Profous tak: Čermná byl vlastně název potoka podle jeho barvy a název ten se přenášel i na osady při potocích těch založené. Dokládá to jménem moravského potoka, přítoku Odry, jenž je zapsán Cirmena t. j. Črmná, Čirmná, Čermná. Tak všeobecně sotva lze vyložiti jméno. Byl červený hrádek, kostel, les a podle nich vznikl název obce, jak sám Profous na příslušných místech připomíná. U Čermných mají potoky jiná jména, Profous jmenuje Brlenku, Ostružnou, ale nezná jména potoka Čermná u nějaké Čermné. Jména ta mohou býti pozdního původu.

Mně se zdá, že mnohem více tu rozhodovalo zabarvení země nežli barva potoků. Na Náchodsku, kde jsou dvě obce toho jména, je barva čerstvé oranice nápadně temně červená = čermná. Tomu je i jinde tak, u Kyšperka. Zabarvení země je způsobeno zvětralými rudami železitými. Je-li země takové barvy, jsou takové barvy i dna a okraje potoků, na nichž se usa[178]zují částky země. V takových krajích jest i bláto po dešti temně červené, i prach na cestách. Myslím, že podklad pro pojmenování Čermných bylo zabarvení země. Podobně na žluté zemi vznikly Žlutice, na červené zemi Červenice, jak i Profous poslední název vykládá.

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 9-10, s. 177-178

Předchozí M. Št.: Dvorana

Následující kHs: Vrh a hod