Rastislav

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. B.) Mezi tvary Rostislav — Rastislav je týž rozdíl jako mezi čes. růsti — rostu a slov. rásť — rastiem. — Cyril je polatiněný tvar řec. jména Kyrillos, Metoděj je z řeckolatinského Methodius. Jména Boleslav, Mojmír, Přemysl, Bořivoj, Vratislav, Břetislav, Soběslav jsou jména složená z prvků domácích, bole- (= více), -slav (sláva), -mir (= svět n. mír), boři- (= bojovati), vrati- (= vrátiti), brěci- (= zvučeti) atd., ale skládati z nich slova určitého významu je věc těžká, protože takováto jména vznikla namnoze mechanickým spojováním prvků obsažených ve jménech jiných. Vzorem byla tu často složená jména německá; proto se v těchto českých jménech složených vyskytují tytéž prvky jako ve jménech německých: -mir = frid (Sieg-frid), -slav = hlud (Lud-wig), boři- = gunt (Günt-her), pluk = diot (Diet-rich) atd. — Proč by se měla NŘ. starati o to, aby se jmény stč. vytlačovala jména biblická nebo jména jako Osvald, dobře nechápeme. Vždyť je to přece jedno, jmenuje-li se někdo Tomáš či Vratislav a p. — Josef píší Pravidla takto a Terezie a Anastazie se z patrně proto, že je to psaní tak ustálené. — Jak se rozšířil hanácký dialekt z původních sídel Hanáků přes Brno na Ivančicko a Znojemsko, je těžko říci. Neznáme původních sídel Hanáků a přesuny hranic nářečních souvisí patrně s přesuny obyvatelstva. — Hypr je jméno patrně německé; snad souvisí s něm. Hippe, které značí kosu, jindy kůzle. — Říkají-li na Ivančicku slanému rohlíku slaňák, nelze proti tomu nic namítati. Přípona -ák je v lidovém tvoření velmi oblíbena a tvoření je správné. Z toho ovšem neplyne, že bychom měli slovo slaňák zaváděti. —

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 3, s. 94

Předchozí Peň

Následující Rohlík