Peň

[Hovorna]

(pdf)

-

Z Humor. l. jsme uvedli 9, 28 z prosince 1924 doklad, kde je toto slovo ne rodu muž., jak odjakživa bývalo a je ve všech jazycích slovanských, nýbrž rodu žen.; 11. led. 1925 jsme čtli v Nár. l. ve zprávě univers. prof. Vorovky o problému, »jak dospěti k takovému pojetí vědy a náboženství, aby náboženství mohlo býti považováno za peň vyrostlou ze samého kmeny vědy«. Ostatně je »peň vyrostlá z kmene« i smyslem (nebo nesmyslem) něco asi takového, jako by byl ocas vyrostlý z ohonu; aspoň všecky slovníky učí, že — zase nejen v češtině — peň je totéž co kmen (leda s tím rozdílem, že slovo kmen mívá i přenesené významy vztahující [94]se k něčemu jinému než k stromu, a že peň je nejčastěji již jen mrtvý kmen stromu). Nám je to ovšem novým důkazem, jak rádi se naši spisovatelé ohánějí slovy, která jim jsou jen prázdným zvukem bez určitého smyslu.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 3, s. 93-94

Předchozí Osuhlý

Následující Rastislav