[Hovorna]
-
(J. C.) je slovo z nářečí východních, žije na Moravě a zvl. na Slovensku. Slov. osuha n. osuheľ, slov. i mor. osuhlina znamená buď jinovatku nebo častěji syrovou mlhu. Příd. jména osuhlý užívá se obyčejně ve významu přeneseném, zasmušilý, ponurý, až i příkrý. Do spisovné češtiny se dostalo z bible Kralické, která v tomto přeneseném významu užívá slov osuhlý i osuhlost (Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce Kaz. 7, 3; ve výkladě k slovu zůřivá = osuhlá, přísná.) Úplně však v češtině spisovné nezdomácnělo a vyskytuje se obyčejně jen u spisovatelů ze Slovenska pocházejících (u Palkoviče, Šafaříka, Jar. Vlčka a j.). Polské dial. osęgły znamená deštivý. Ve Sborn. fil. 3, 203 se to slovo domněnkou spojuje (zvl. pro jistou obdobu z jaz. stind.) s kořenem slovesa sáhnouti atd. (psl. sęg-), význam by byl nepříjemné sahání po někom n. svírání (srv. rčení o nepříjemném chladu ‚po mně sahá‘).
Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 3, s. 93
Předchozí Okresní osvětový sbor
Následující Peň