Budapešť — Ujpest, Kispest

md (= Miloš Dokulil)

[Drobnosti]

(pdf)

-

V psaní cizích vlastních jmen zeměpisných pozorujeme jistou dvojkolejnost. Vedoucí zásadou je, že se cizí jména vlastní vůbec — osobní i zeměpisná — píší pokud možná nezměněným pravopisem původním. Proto píšeme New York pravopisem anglickým, (Den) Haeg holandským, Rio de Janeiro pravopisem portugalským, Aarhus dánským, Białystok polským atp. S tohoto stanoviska předpisují Pravidla psaní Hellas, Hellespont, Assyrie, Britannie se zdvojenou souhláskou, Athény, Marathon s th, Mesopotamie se s (ve výslovnosti z), Stockholm se skupinou ck a pod.

Z tohoto rámcového pravidla se pro svou odlišnou povahu vymyká omezený soubor jmen, u nichž jsme zvyklí užívat tradiční podoby zčeštěné. Jsou to vesměs jména, která si naši předkové počeštili dávno dříve, než stále pokračující technické sbližování světa a s tím souvisící nesmírný vzrůst našich znalostí o světě si vynutily zásadu neměnnosti jmen vlast[36]ních. Jde především o jména zemí jako Rakousko, Švýcarsko, Španělsko (starší Rakousy, Švýcary, Španěly), Rusko atd., která již vůbec nepociťujeme jako slova cizí, nýbrž jen jako vlastní, domácí názvy cizích zemí, jakým je od původu na př. Německo. Proto se i jejich pravopis řídí bez výhrad zásadami pravopisu českého. Podobný poměr máme k mnohým, hlavně význačným městům v zemích starého světa, zejména v zemích sousedních a nám nejbližších. Mluvíme i píšeme jenom o Vídni, Paříži, Londýně, Kodani, Římu a nikoli o Wienu, Parisu, Londonu, Københavnu, Romě, jak by nás tomu byli chtěli učit — aspoň pokud šlo o místa na území bývalé Říše — němečtí okupanti. Rovněž tak jsme zvykli užívat počeštěných tvarů u některých místních jmen jinoslovanských; říkáme a píšeme zpravidla jen Krakov, Královec, Lublaň, Záhřeb, Lvov, Štětín, Sofie, Trnovo atp. a není důvodu vzdávat se těchto starých českých pojmenování, v nichž tkví kus naší historie, a nahrazovat je příslušnými názvy jinoslovanskými Kraków, Ljubljana, Zagreb, Lviv atp. Podobně si počínají druzí Slované na př. s naší Prahou.

Jinak je tomu u jmen míst, která nehrála v našich kulturních stycích významnější úlohu, a ovšem u míst nových nebo aspoň nově pojmenovaných. Tu ponecháváme zpravidla vždy pravopisnou podobu původní. Proti starší zčeštěné podobě Petrohrad máme dnes již jen ruské Leningrad a podobně Stalingrad (s g, nikoli s h). — Ovšem ve většině případů se u nás slovanská jména neliší od znění původního: Moskva, Minsk atd.

Zajímavým způsobem si vyřešil náš jazyk svůj poměr k názvu hlavního města Lidové republiky maďarské, který Maďaři sami vyslovují Budapešt a píší — v souhlase se svými zásadami pravopisnými — Budapest. Budapest není pojmenování staré, vzniklo teprve v r. 1873, kdy byla sloučena historická města Buda a Pest v jedinou obec, a to mechanickým spojením obou měst. Obě města byla s námi v historii v čilých stycích, a proto také jména obou měst — svým původem ostatně slovanská — měla v našem jazyce svou podobu zčeštěnou: Budín (t. j. hrad Budův) a Pešť (stsl., bulh. peštь, čes. pec). V složeném jméně Budapešť jsme však uchovali počeštěnou podobu jen v druhé jeho části, jakoby základní, nepochybně proto, že by se podoba Budínpešť, kterou bychom pociťovali jako složenou, příčila zásadám českého skládání slov, na druhé straně pak opět proto, že Budapešť je pro nás nástupnicí staré Pešti. Píšeme proto jméno Budapešť se š a ť a stejně jako starou Pešť pokládáme ji za jméno rodu ženského a skloňujeme podle vzoru kost, tedy v Budapešti, do Budapešti atd.

Jiný poměr máme však k názvům Ujpest (vysl. Ujpešt), t. j. doslova „Nová Pešť“, a Kispest (vysl. Kišpešt), t. j. „Malá Pešť“ jak se jmenují samostatná menší města na sever a na jih od Budapešti, poměrně pozdě založená. Zde již nemáme důvodů k počešťování, vyslovujeme proto na konci slova tvrdé t a zařaďujeme v důsledku toho obě jména k mužskému vzoru hrad; skloňujeme tedy z Ujpestu, do Ujpestu, v Kispestu atd. A ovšem také [37]zachováváme původní maďarský pravopis, a píšeme tedy Ujpest, Kispest bez háčků nad s.

Naše řeč, ročník 34 (1950), číslo 1-2, s. 35-37

Předchozí Dš (= František Daneš): Virus

Následující kHs (= Karel Hausenblas): Slovníček sportovní ruštiny