Protiplán

[Drobnosti]

(pdf)

-

(A. P.) Volba slova protiplán na označení zlepšeného, zdokonaleného, zvýšeného pracovního plánu nebyla šťastná. Prof. Fr. Trávníček napsal o tom ve Svobod. novinách 18. IV. 1948: „Je to slovo samo o sobě nesporně dobře v duchu našeho jazyka utvořené, pozornosti však zasluhuje jeho význam. Podle obdobných slov protijed, protinávrh, protiútok, protitlak… mělo by toto nové slovo znamenat »plán proti plánu jinému«, lidově trucplán. Šlo by o význam protivy, protějšku, protiváhy, o plán, který je namířen proti plánu jinému, má jej zneškodnit, zkrátka o význam více méně nepřátelský. Nemýlím-li se, užívá se slova protiplán ve smyslu jiném, nikoli nepřátelském, rozumí se jím dobrovolné splnění nějakého úkolu, nějaké povinnosti nad původní plán, nad stanovenou, předepsanou míru. V Sovětském Rusku se v tomto smyslu říká na příklad, že se ta a ta oblast zavázala dodati půl milionu pudů obilí »sverch plana«. Česky je to »nad plán, mimo plán«. Příslušné složené podstatné jméno by tedy mělo znít nadplán.“ Prof. Trávníček dále tento svůj názor podrobně vysvětluje a na konec říká: „Není radno ustálené odborné názvy odstraňovat, i když nejsou docela šťastně tvořeny. Ale protiplán je slovo zcela mladé, nevžilo se, pociťuje se co do významu za nevhodné, takže není překážky, proč bychom je nemohli opustit a nahradit slovem výstižnějším.“ Tento výklad prof. Trávníčka nezůstal bez ohlasu; slovo protiplán leckde už ustoupilo slovu nadplán, a pomůže-li náš denní tisk, jistě zvítězí lepší slovo úplně.

Naše řeč, ročník 32 (1948), číslo 6-7, s. 140

Předchozí Jaroslav Šulc (Praha): Lidové výrazy z Jičínska

Následující Jiří Haller: O českém záporu. II