Až na

J. Mašín, Red. (= Redakce)

[Hovorna]

(pdf)

-

V 5. č. VIII. roč. N. Ř. je vyslovena domněnka, že jsem snad výraz až na ve smyslu »kromě, vyjma« pojal do Slovníku českých vazeb a rčení omylem, neporozuměv Bartošovu výkladu z jeho Rukověti. Přiznávám se, že jsem mu dobře rozuměl. Tento germanismus jsem uvedl proto, abych osvětlil rozdíl mezi výrazy až na a až do. Říká se totiž často nesprávně až na místo až do. Proč jsem však hned nezamítl až na ve smyslu »kromě, vyjma«? Proto, že 1. vyd. mého Slovníku mělo ukazovati, jak píší naši nejlepší znalci nynějšího jazyka spisovného. A dal jsem více na praxi [88]než na teorii. Ač Bartoš toto rčení zamítá, přece sám píše: Než se počne dojiti, veženou se ovce do honěnice, prostřední struňga se zatáhne až na malý otvor. A u Jiráska jsem našel: Na dobré místo se prodrali až na malého Kudelku. Tyto příklady jsem měl v 1. vydání. V 2. vyd. jsem je vynechal, protože se mi zdály dlouhé, a dal jsem tam jiné, jak mě náhodou napadly. Uznávám, že jsem chybil nepřipsav, že je to germanismus a že by bylo lépe užívati místo něho českých rčení na témž místě uvedených.

J. Mašín

 

Výklad p. prof. Mašína jsme pokládali za nedorozumění jen proto, že Bartoš v své Rukověti vytýká, že se mate »až na« ve významu zahrnovacím s novějším »až na« ve významu vylučovacím, kdežto p. prof. Mašín nabádá, aby se nemátlo zahrnovací »až do« s vylučovacím »až na«, což ve skutečnosti nikdo nemate, a kdyby mátl, nebylo by to chyba, protože pův. význam »až na« byl skutečně zahrnovací (až na krejcar). A varuje-li se dnes před užíváním »až na« ve významu »bis auf«, nestaví se tu teorie proti praxi, nýbrž praxe dobrých spisovatelů českých až do nedávna obvyklá proti praxi novější, do níž vniklo toto zčeštěné bis auf z ledabylé češtiny novinářské. Citovaný příklad z Bartoše se sem nevztahuje, neboť »až na« nemá v něm význam vylučovací, nýbrž resultativní (= až vznikne malý otvor).

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 3, s. 87-88

Předchozí E.: Z našich časopisů

Následující Blížiti se k čemu