Časopis Naše řeč
en cz

Až na

[Hovorna]

(pdf)

-

(M. K.) Výraz až na ve smyslu »kromě, vyjma« a p. nepokládáme s Bartošem za správný, jak je vidět z výtky učiněné IV, 53. Prohlašuje-li jej za správný v tomto významu Mašín i v novém vydání svého Slovníku českých vazeb a rčení, snad má pro to důvody své, jichž neznáme, nevzniklo-li ovšem toto jeho mínění nesprávným pojetím výkladu Bartošova (Rukověť spr. češtiny, 2. vyd. 3), neboť tytéž příklady, které cituje Bartoš jako nesprávné, uvádí Mašín jako správné. Výraz až na není nic jiného než vzmocněné na, jako je až do vzmocněné do, až k vzmocněné k atd. To znamená, že vlastní význam takovýchto výrazů »až na, až do« a p. je v předložce a že totéž, co tyto výrazy znamenají, lze vyjádřiti bez zvláštního důrazu i předložkou samotnou. Tedy »šel až do Prahy, pracoval až do večera, dřel se až do úmoru, byli pobiti až do jednoho« je totéž co »šel do Prahy, pracoval do večera, dřel se do úmoru, byli pobiti do jednoho«, jenže příslovečné určení není vysloveno v těchto větách tak důrazně jako v oněch. A tak podobně: »bořili se až po kolena« = »bořili se po kolena«, »vylezl až na vrchol« = »vylezl na vrchol«, »šel s ním až za ves« = »šel s ním za [154]ves«, »přitáhli až k městu« = »přitáhli k městu« atd. Je-li tedy »až na« ve významu »kromě« původu domácího, nemohlo vzniknouti jinak než zesílením prostého »na« v témž významu vylučovacím. Tak na př. »zaplatil mu celý dluh až na krejcar« (t. j. kromě krejcaru, vyjma krejcar) musí znamenati totéž co »zaplatil mu celý dluh na krejcar«; ve skutečnosti však předložka na v druhé větě znamená opak toho, co má znamenati ve větě první. Aby bylo správné »to dílo je dokonalé až na několik nedopatření«, bylo by nutno, abychom mohli říci v témže významu »to dílo je dokonalé na několik nedopatření«, ale každý Čech cítí, že tak nemluvíme. Z téhož důvodu by musily býti správné rovnice: přišli všichni až na vás (kromě vás) = přišli všichni na vás; dočetl jsem knihu až na poslední stránku (tu ne) = dočetl jsem knihu na poslední stránku; všecko bylo pěkné až na konec (ten ne) = všecko bylo pěkné na konec atd. Ptáme-li se nyní, proč výraz »až na« nelze nahraditi prostým »na« jako jiné výrazy podobné, je odpověď nasnadě: protože předložka »na« významu vylučovacího (= kromě) v češtině nikdy neměla a dosud nemá. Nemá-li však toho významu předl. »na«, nemůže ho míti ani »až na«, které není nic jiného než zdůrazněné »na«. »Až na« se svým významem »kromě« se tedy nevyvinulo organicky, domácí cestou, nýbrž vzniklo pouhým otrockým překladem německého výrazu, bis auf (= kromě) a je to tedy očitý germanismus. Přidáme-li k tomu, že je původu novějšího, že je zbytečný, neboť nevyjadřuje o nic víc než naše »kromě«, a že vnáší zmatek do jazyka, neboť »až na« může znamenati také »až do« (promokl až na košili = i s košilí), nemůžeme jinak, než před ním varovati.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 5, s. 153-154

Předchozí Z. (= Josef Zubatý): 1. Moravská zem a moravská řeč, 2. Republika před svatým Petrem

Následující Bezohledný

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1