Časopis Naše řeč
en cz

Z našich časopisů

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V časopise Knihkupec a nakladatel, orgánu to Svazu knihkupců a nakladatelů (IX, 1947, č. 35 a 36), obírá se Josef Bělohoubek poměrem autora, jazykového upravovatele a nakladatele k jazykové stránce literárního díla. Rozbírá tento poměr po stránce právní, mravní i umě[179]lecké a dospívá k závěru, že dosavadní předpisy a zvyklosti mohou dostatečně zaručovat i uměleckou svobodu výrazu i jazykovou a slohovou úroveň díla, jestliže se práce všech tří zúčastněných činitelů řídí dobrou vůlí, náležitými znalostmi a společenským taktem. Přitom Bělohoubek správně říká, že jazyková úprava, kterou si nakladatel obstará u díla, jež hodlá vydat, není myšlena jako diktát autorovi, nýbrž spíše jako upozornění ke konečné revisi textu, a že poslední rozhodnutí náleží vždycky autorovi a závisí na jeho uměleckém úmyslu i na stupni jeho mravní odpovědnosti. Důležité je, aby jazyková úprava nebyla svěřována lidem nemajícím dost znalostí, zkušenosti a vkusu. Autor i nakladatel se mohou spolu dohodnout o tom, zda dílo, o němž jednají, bude upravováno po stránce jazykové, kým a do jaké míry. A i když autor přijme nakladatelovu podmínku, že v jeho díle mohou být provedeny úpravy a změny, které by jeho jazyk uvedly co možná ve shodu s platnou normou, má vždycky ještě dost možnosti odmítnout každou úpravu, která by podle jeho soudu rušila uměleckou linii díla. Jsou tedy spory v té věci vlastně docela zbytečné a mohou vznikat leda z nedorozumění.

„Pravopis — úzký profil výuky“

V časopise „Komenský“ 72 (1947) 23—26, 90—94 pojednává B. Říha o stavu vyučování pravopisu na obecných školách. Za příznivé okolnosti pokládá omezení učiva a zavedení učebnic Medonosových; zvláště normovaný pravopisný slovník pokládá za základ budoucího vyučování pravopisu. Při tom ovšem vlivem válečné školy je úroveň ještě stále hodně nízká. 814 absolventů 5. třídy dosáhlo v Maršálkově větném testu průměru 75%, kdežto před válkou byl průměr 90%. Soutěžní diktáty, pořádané na školách autorova okresu, ukazují zajímavé výsledky: rozpětí mezi 42,8—95,4%, pokles průměru od tříd samostatných (88%) přes třídy spojující dva ročníky (79,5%) k třídám o více ročnících (63,6%). Ale přitom byl vítězný 5. ročník z dvojtřídky a v celkovém pořadí je jednotřídka hned na 4. místě. — Z dvacíti diktovaných slov nejhůře pochodilo slovo „přijď“ (jen v 50,6% správně), „vymyslil“ (52,1), „usychati“ (62,3); „vlhký“ má 71%, „posílati“ 72%; „já jsem, vítr, vysoký, brzy, dopis, do vody, kruh, zamykati, na stropě, v domě“ 81—84%, „syn, věnec, rybka, pytel, mlýn“ 91—95%.

Naše řeč, ročník 31 (1947), číslo 9-10, s. 178-179

Předchozí Josef Petrtyl: Poznámka o jazyce detektivních románů

Následující K Doležalovu posudku o Diktátech pro školy I. a II. stupně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1