Časopis Naše řeč
en cz

Nové dodatky k Nářečí na Frenštátsku

František Horečka

[Články]

(pdf)

-

(Ostatek)

II. Dodatky k slovníku

borsuk, nadutec, fouňa: co hlediš jak borsuk?

děkan, děkuji

fuč, pryč: a peníze su fuč

gebiť se (srov. kepiť se), smáti se: vyšła vygebena, rozesmátá

hindyrovať, mentorovati, peskovati: šak ja sem ho zhindyrovała; a co ty mě maš co hindyrovať? (z něm.)

hładny, hladový anebo hlad působící: v tej studence je hładna voda, je po ní hlad; na hładno, na lačný žaludek

hłupě, teskno, divně: bylo mi samemu doma hłupě

horať, někdy místo hořeť: nechtělo to horať; było to horuci; horucňaci, přezdívka Kunčičanům

chołuždži, chałuždži, větvoví, klestí

iť do pořadku, zaplatit dluhy: musim tam iť do pořadku

kep, hlupák, blázen: udělali si z něho kepa (Slovník staročeský má z Wintra doklad z r. 1574: Spílal Václavovi kpů a bláznů)

Klekner, příjm. od Glöckner

mrzko, sychravo, nevlídně: něskaj je tam mrzko

muťak, nemluva, netečný člověk

naprask, tlačenice, nával: v kostele był naprask

obrodiť, podm., uroditi se: jak stromy obroďa, budě ovoca dosť

osełka, brousek; podle V. Brandla osła = brusný kámen

Pambiček: Pambiček si naňho zpoměł, potkalo ho štěstí; jak Pambu dopusti, ai motyka spusti; lepši, dyby si ho Pámbiček vzał, o těžce nemocném; už je s Pambičkem na poły — je polomrtev, umírá

parkan, prkenný plot (Tichá)

probide! citosl., proboha!

přełazek, přechod přes prkenný plot se stupínkem, volné místo v živém plotě nebo i v kamenné hrázi (Trojanovice)

přicmrdovať komu, přitakovati, sekundovati, srov. sloven. prismrdákať

rozdaveny, dokořán otevřený: něněchavaj dveři rozdavene; pořaď měł hubu rozdavenu a rozdaoval se (bez v), křičel, nadával

rynščak, rýnský, zlatník, 2 K

Satsky, příjm., mylně vyloženo od Vsetín-Vsatský; předek se psal Sadský, patrně podle Sadové nebo Sadské v Čechách, a přišel do kraje jako mlynářský krajánek

schvalnik, merlík všedobr, léč. bylina

[169]silny, pilný spolkař, horlivý člen: to byl silny hasič, ten Martin; silny Sokol vytrvalý, nadšený; silno spolu chodili

skov se, imper. od schovati se, též skovaj se

skyda, podle Kramoliše (Zababonky) líná ženská

słamina, stéblo slámy

smrť udělať komu, zabít někoho: šak ja si uděłam smrť, pohrůžka sebevraždou

světiť se s čím, dáti si na něčem záležeti, párati se s něčím: un se s tym vela něsvěti, odbývá to; něsvěť se s tym telo, nepiplej se s tím tolik

šałtuch, velký květovaný šátek na svátek, odívačka

šast prask, o odbyté a nedbalé rychlé práci: děła všecko šast prask

šikovnina, pěkné děvče

špekulirovať, přemýšleti: co tak špekuliruješ, ty špekulante?

špickrop, druh máslového pečiva (z němč.)

štvrť, čtvrt: měsiček je na štvrti, v první čtvrti; štvrť ovsa, míry, měrky; štvrtek, gen. -a, čtvrtek; štvrtka, dutá míra: šel na štvrtku (na štvrtečku) do hospody; též válcovitá nádoba z lubu na mouku: doněs mi do štvrtky muky!

šuvěry, křivý, vadný: šindeł je šuvěry, srov. šury

Trubky, smyšlené míst. jm.: což si z Trubek? (což jsi tak hloupý?)

ubezdušeny, bez duše, vl. bez dechu: přišel ceły ubezdušeny

ujimani, bolení břicha: dostala sem take ujimani

upłakovať, poplakávati, přerývavě vzlykati: poraď upłakovała

věnečky pomnož., večer pro vití věnečků svatebních, věnečková zábava: ai to Chyłča było na tych věnečkach

vsadek, všitý kousek látky neb ozdoby, krajky: něvěsta měła na šatach pěkne vsadky

vyłudzač, kdo loudí po někom peníze: přišli k nam ti vyłudzači s łosami; děcka na puti — to matě vyłudzače — všecko chcu měť, co viďa

vyřida, vzkaz: šeł Janiček po vyřidě (Kalus); v přenes. význ. osoba, která něco vyřizuje: to je vyřida; vyřidiłka, děvče, které rádo povídá; též = ústa: ta ma dobru tu vyřidiłku

vyšepłany, vydřeny, používáním vyviklaný: šrubek v mašince je už mocej vyšepłany

zabežďuřeny, nečistý, zamazaný, obyčejně o nádobí: ten hrněc je ešče od včerajška zabežďuřeny

zač s býti: co je to zač, kdo je to, jaký je to člověk?

zanaška, dřevěná nádoba na obilí, 1/4 míry

zbiraniko, hybrid. slovo od sbírati a podle portoriko, nedopalek doutníku, špaček

žoch, jedlík; hodně zežochuje, ten žoch; pytel, z něm. žochovina, pytlovina

Naše řeč, ročník 31 (1947), číslo 9-10, s. 168-169

Předchozí Dívčí křestní jména v Libni

Následující jh. (= Jiří Haller): Vlaštovky se vracejí