Žádáme za nápravu

[Drobnosti]

(pdf)

-

(J. K.) Pod tímto nadpisem byla 9. I. 1947 ve Svob. novinách velmi rozhodně zamítnuta vazba žádati zač, žádost zač. Píše se tam: „Podivná jazyková nestvůra? Snad titulek ze starých rakouských novin? Ne, to je pouze obměna úředního nápisu, který vévodí v jednom pražském úřadě: žádosti za československé občanství. Pisatel nápisu zřejmě žádá za vyčinění. Budiž mu vyhověno! Anebo je úřadům udělena jazyková amnestie? Asi ano, jinak si totiž nedovedeme vysvětlit lavinu germanismů, ztopořenin a hrubých chyb, na které si potrpí náš úřední šiml.“ — Ale vazby žádati zač, žádost zač vůbec nejsou „podivné jazykové nestvůry“ ani archaismy; jsou to vazby naprosto správné. Sloveso žádati mívalo už v staré době vedle vazby s 2. pádem (žádati čeho) také vazbu s předložkou za nebo o: žádati zač, oč; kromě toho se ujala i vazba se 4. pádem (žádati co, srov. NŘ XX, 188). Spojení s předložkou za čteme i ve spisech Českých [80]bratří (na př. v bibli Kralické: Žádej, zač chceš; Boha za pomoc žádá) a užívalo se ho bez přestání až podnes. Nelze tedy proti němu nic namítat. Vazba žádost za něco je snad mladší, aspoň Jungmannův slovník ji ještě nezaznamenává; teprve Kott V má příklady vypsané z díla slovnikáře Fr. Špatného (žádost za patent, za službu, za lhůtu, za výpůjčku, za exekuční prodej, za vklad do knih, za předložení), ze slovníku Juridisch - politische Terminologie (1850), z Materiálu k slovníku technologickému, sebraného Arn. Vysokým (1861), a z usu (zadati žádost za službu, za půjčku, za povolení). Přesto však nelze ani tuto vazbu pokládati za nesprávnou, neboť není ničím jiným než zcela přirozenou obdobou vazby žádati zač. Vedle ní jsou pak stejně správné vazby žádost oč, čeho (ve smyslu „žádostivost čeho“, na př. peněz), po čem (ve smyslu „touha po čem“, na př. po penězích, po úspěchu). Vazby žádost čeho a po čem nám ovšem připadají už poněkud archaistické.

Naše řeč, ročník 31 (1947), číslo 2-4, s. 79-80

Předchozí Karel Koupil, Redakce: Supinum

Následující Zjišťovati